Jak mě štvalo, že na Ruský Sibiři dali cyklisti na prdel orienťákům a jak mi to nakonec bylo
"Du du du, du po ledu, dozadu du i dopředu du."Když jsem si ráno před závodem pustil nový cédéčko Jarka Nohavici a nastavil náhodný výběr pořadí, jako první mi z reproduktorů začaly dunět tóny a slova týhle písničky a kdybych si nebyl jist, že tuhle taškařici mi nemohl způsobit nikdo z Bakováků, pomalu bych je podezíral. To jsem jestě nevěděl, že se mi ta písnička posadí někam dozadu do malého mozku, vyplaví se hned za první kontrolou a bestie mi zůstane na rtech až do cíle. Celý článek.
