MTBO.cz
MTBO - mountain bike orienteering
Novinky Kalendář

Ohlédnutí za ME MTBO 2018

Ohlédnutí za ME MTBO 2018 Mistrovství Evropy MTBO 2018 je minulostí. Proběhlo v okolí Budapešti v posledním červnovém týdnu a bylo pro naše barvy velice úspěšné. Díky výborným výkonům dospělých i juniorských reprezentantů jsme měli zastoupení při každém vyhlašování vítězů a hned šestkrát zaznělo „Kde domov můj". O výsledkový servis se tu po celou dobu ME pečlivě staral Pavel Štáfek, takže výsledky znáte. Pojďme se ale ještě jednou vrátit k celému průběhu ME.

Letos poprvé se ME jelo ve zkráceném formátu. Na dospělé čekaly pouze tři závody – middle, long a smíšené štafety. Juniorský program začal o den dříve sprintem a končil štafetovým závodem v obvyklém formátu. Jedním z důvodů zkrácení formátu ME byla i klesající účast závodníků. Tady se dá říct, že zkrácení řešení nepřineslo a závodníků bylo na startu opět méně než na MS, zejména v elitních kategoriích.

Jak už to ale bývá, menší startovní pole neznamená současně slabší konkurenci. Silné týmy z Ruska, Finska či Dánska jsou na startu vždy a i zde byly téměř v plném počtu. K silným týmům počítejme i ten náš a jsem moc rád, že jsme papírové předpoklady dokázali naplnit, nebo spíš překročit.

Terény ME byly přesně takové jaké v Maďarsku čekáte. Zelené hustníky, kterými sotva prohodíte kámen, natož aby se tam protáhl závodník s kolem. Bílá barva se na mapě prakticky nevyskytuje a když tak jen proto, že MTBO klíč neřeší průběžnost podrostu a nějaké ty vysoké stromy občas přece jen v lese byly. O to více se na mapě vyskytuje žlutá, což platilo zejména pro terén middlu a štafet. Podklad tvoří většinou zvětralý vápenec a další krasové nerosty, takže to pěkně klouže i za sucha, natož když zaprší.

SPRINT

Sprint juniorů se jel na okraji Budapešti, ale o žádný načančaný parčík rozhodně nešlo. Rovinatý terén s hustou sítí cest a pěšinek nabízel stavitelům dost míst na zajímavé kontroly a závodníkům pak na chybování. Že těch chyb dokázali někteří vyrobit dost si můžete ověřit při sledování GPS záznamů juniorů a juniorek.

A jak už to na sprintu bývá, každá chyba znamená velký posun výsledky dolů, protože prostor pro nápravu prostě není. Výsledky jsou už dobře známé, ale stoji za to zmínit suveréní výhru dána Steinthala. Ten na druhého Honzu Haška najel téměř dvě minuty, což je v 20 minutovém závodě více než hodně. Dánům očividně roste nástupce Knudssena či Pederssena. Krom „malého Háši" si dobře vedla také Vilma Králová, která skončila na pátem místě.

LONG

Před sprintem i během něj občas zapršelo, ale nic dramatického to nebylo. Ve čtvrtek večer ovšem přeháňky přešly v setrvalý a celkem vydatný déšť. Ten skončil až v pátek kolem desáté dopoledne, což už bylo v době startu prvních juniorů.

Přestože se do Maďarska obvykle jezdí do termálních lázní, mají tam i bahení koupele. Tedy alespoň z terénu pátečního závodu by mohli bahno exportovat zájemcům do celého světa. Jelo se v lese západně od centra závodů v Nagykovácsi, což dle vilek v okolí jsou takové maďarské Jevany či Klánovice. Les si jak známo umí vláhu podržet a tak navzdory sluníčku terén během závodu nevysychal a bláta tam zbylo dost i na poslední startující. A to navzdory tomu, že každý, kdo přijel do cíle, z lesa několik kilogramů bláta přivezl nalepených na kole i na sobě.

Martina a Naďa po longu

Nejen od našich závodníků bylo v cíli často slyšet, že to byl nejnáročnější závod jejich kariéry. Nevím jestli už někdo zkoušel pořádat populární Spartan race na kolech, ale tento závod k tomu měl celkem blízko. Rozhodně co se týká plazení blátem.

Karbonové speciály s váhou pod devět kilo byly po pár metrech na trati obalené kilogramy lepivého bahna, které komplikovalo jak jízdu, tak i nezbytné tlačení kola. Když se vám zadní kolo netočí a táhnete za sebou 25 kg těžkou kouli bahna, je to opravdový test psychické odolnosti. Hodně lidí závod vzdalo, hodně dojelo s opravdu velkou ztrátou. Fronta na mytí kol pak byla celé odpoledne, a na poslední zájemce se dostalo až během večerního vyhlášení. Účty za nové komponenty budou po této taškařici asi dlouhé a tučné.

long muži stupně vítězů

Závod žen suverénně vyhrála Martina Tichovská, na druhou Olgu Shipilovovou najela víc jak sedm minut. Rozdíly v minutách jsou přece na longu normální, zvlášť v takovém terénu řeklo by se. O to bolestivější tím pádem bylo pro Jirku Hradila čtvrté místo, když ho po dvou hodinách boje v lese dělilo od stříbra 6 vteřin. Byl to také závod, který psal historii českého MTBO. Vojta Ludvík si v tomto závodě dojel pro svůj první individuální mistrovský titul v kariéře. Veronika Kubínová se poprvé mezi dospělými dostala až na velké podium.

long ženy stupně vítězů

V bahně se neutopili ani junioři – Matyáš Ludvík získal stříbrnou medaili (ano za Steinthalem) a Vilma Králová se opět dostala na velké podium - stejně jako na sprintu to bylo 5 místo. Kompletní výsledky stejně jako odkazy na GPS tracking jsou samozřejmě na webu závodů.

MIDDLE

Po čtvrtečním dešti terén pomalu vysychal, ale rozhodně to neznamenalo, že by se v lese jižně od Budapešti u městečka Erd nedalo najít bahno či louže. Do některých se, podle vyprávění i vizáže závodníků v cíli, dalo zahučet až po krk. Les byl opět hustý a plný trnů, na severu mapy hodně zvlněný s několika prudkými sjezdy. Úvod závodu byl ale v otevřeném terénu, kde běžnou síť cest doplňovalo několik tratí vyjetých od čtyřkolek.

Ty jsou samozřejmě fajn – tedy ty tratě. Když během závodu ale potkáte skupinu čtyřkolek, už to tak fajn není a na vašem čase i koncentraci se to podepíše. Přesně to se stalo Martině hned v oblasti první kontroly, naštěstí se to ale obešlo bez pádu či zranění.

Martinu to ale trochu ovlivnilo, takže její výkon v závodě nebyl úplně bez chyb. Přesto se výsledkově posouvala pořád nahoru, nicméně na lepší než páté místo to tentokrát nestačilo. Veronika Kubínová si naopak opět posunula svůj nejlepší výsledek a jen jedna jediná vteřina jí na čtvrtém místě dělila od první dospělé medaile. Tomu říkám skvěle zvládnutý přechod mezi dospělé.

Jak už to u middlu bývá, trať nebyla nějak extrémně náročná na volby, ale spíše na rychlost a plynulost jízdy a míst k udělání chyby nabízela dost. Pod tlakem závodu pak člověk často hledá výhodnější volbu postupu i tam, kde opravdu není. O tom by mohl asi vyprávět třeba Anton Foliforov, který v závodě mužů na devátou kontrolu volil dost dlouhý postup po asfaltu a ztratil tam několik cených minut. Přesto dokázal skončit na pátém místě.

Kryštof a Needy rozhovor

Kryštof Bogar neztrácel nikde, předvedl jeden ze svých top výkonů. Samozřejmě, vyhrál už řadu závodů předtím, ale když si pustíte GPS záznam, uvidíte, že mu prakticky není co vytknout. Náskok v cíli na druhého Ruslana Gritsana tomu odpovídá. Vojta Ludvík trochu zaváhal v úvodu tratě, pak se ale dostal až na průběžné druhé místo. Bohužel drobné zaváhání na 16. kontrolu ho posunulo na místo třetí a následující zaváhání na sběrku až na místo čtvrté – o jednu jedinou vteřinu za Fuchsem z Francie.

stupně middle - ženy

stupně middle - muži

Závod juniorů vyhrál kdo? Ano správně Thomas Steinthal z Dánska. Honza Hašek se vešel alespoň na velké podium – 6 místo je skvělé, nezapomínejme že pro Honzu je to vlastně také první „oficiální" juniorská sezona. Vilma Králová ukázala velice stabilní formu – potřetí na velkou bednu – tentokrát na 6. místo. Teď už jen správně vyladit formu na JMS, aby to bylo ještě o těch pár míst lepší.

ŠTAFETY

Smíšené štafety se zatím vždy jely pouze jako závod světového poháru. Mistrovský titul se uděloval poprvé. Tedy mezi dospělými. Pro juniory a juniorky šlo o normální formát.

Samozřejmě, že před startem jsme mohli myslet docela vysoko – štafeta poskládáná ze tří čerstvých vítězů individuálních závodů prostě ani jinak nemůže. Jenže papírové předpoklady mohou vzít za své stejně rychle, jako shoří papír na kterém jsou napsané. Ustát roli favoritů není lehké a pro další závody je dobré, že se to Martině, Vojtovi a Kryštofovi povedlo.

Prakticky od začátku byla naše první štafeta na čele závodu, i když u štafet je to vždycky složitější určit a u těch smíšených dvojnásob. Všechno se to srovná až ve třetím úseku, kde už jsou jasnější farsty a srovná se i taktická varianta, zda jede žena první či druhý úsek.

Kryštof závěr závodu lehce zdramatizoval tím, že přišel o téměř dvouminutový náskok, když při průjezdu městem vybral ze tří možných cest jedinou špatnou – slepou ulici. Ani to a ani pomalý defekt ho ale nezastavilo a už před cílem dokázal opět utrhnout Antona Foliforova a dojet v klidu a sám. Foliforov – jedna z legend našeho sportu pak v cíli sportovně uznal, že Kryštof byl prostě nad jeho síly a že neměl jak by ho porazil. To se hezky poslouchá.

stupně middle - muži

Zapadnout by ale neměl ani skvělý výkon druhé štafety, která po výborném výkonu všech tří – Veroniky Kubínové, Radka Lacigy a Jiřího Hradila - skončila na třetím místě. Bohužel jen v tom neredukovaném pořadí, takže podobně jako loni ve Francii ani tentokrát si Jirka s Radkem medaili ze štafet neodvezli.

Podobně skvěle jako dospělí si vedli v závodě i junioři a zejména juniorky. Ty byly ve vedení prakticky celou dobu závodu a finišující Vilma Králová mohla za cílovou čárou slavit společně s Veronikou Grycovou i Rozálií Kuchařovou zlatou medaili.

juniorky vyhrály

Závod juniorů pak asi nejvíce ze všech ovlivnila velká chyba pořadatelů – špatná krabička na kontrole číslo 71. Richard Wohanka při hledání té správné kontroly ztratil hodně času. Když se podíváte na GPS záznam, je to 11 kontrola hned za diváckým úsekem. Samozřejmě, že se dlouho řešilo, zda podáme či nepodáme protest, ale kluci nejdříve chtěli bojovat a dotáhnou to co nejvýše. Nakonec se trojice závodníků rozhodla, že bronzové medaile jsou pořád lepší, než žádné. A protože ani žádná jiná výprava neprotestovala, výsledky závodu jsou platné navzdory této chybě. V okamžiku kdy k této kontrole dorazily první úseky elity už totiž pořadatelé situaci vyřešili, takže zbytek závodu měl již více méně normální průběh.

Mimo jiné je na této situaci vidět rozdíl v jistotě závodníků i práci s mapou. Stejnou kontrolu jako Richo měl například i Fin Nykanen, který ale prakticky bez zaváhání pokračoval dál, protože kontrola byla na tak jasném místě, že nejspíš ani nekontroloval kód. Podobně to v cíli hlásila třeba i Veronika Kubínová, že prostě jela dál, protože věděla že je správně. To ale rozhodně neznamená, že kontrolovat si kódy je špatně a do budoucna to nemusíte dělat. Pořadatelé totiž podobné chyby dělají opravdu jen velmi velmi zřídka.

Czech MTBO team

ME skončilo, MS se už ale blíží a tak nezbývá než věřit, že si naši reprezentatni dobrou formu podrží, nebo se během července ještě zlepší. Rakouské terény jsou velmi podobné těm našim a tak se budu těšit, že nějaké medaile přivezeme i za měsíc. Díky všem reprezentatům i členům realizačních týmů – byla to dobrá práce.

| přečteno 318x | Reprezentace | Jirka -Albert- Vraný
Loading...
Český pohár MTBO podporují
HAVEN, Slime, Joe´s, FOSS, Gipiemme, Recon, CamOne, Airhole, Jetblack Sporticus, potřeby pro orientační běh a MTBO
MIRY, mapník, mapníky, mapholders, mapholder, mapboards, mapboard, map, cardholder, portamapas, MTBO, MTB, mountain bike orienteerin, ski orienteering, ski-o Cyklo slevy, výprodeje - BIKEMAT.cz Astera, s.r.o. - zakázková výroba uměleckého skla, skleněné trofeje, ocenění a dárky, design, life style, art deco ForRide.cz, vše pro jízdu na kole, cyklo e-shop Horská kola | Vybavení pro sport, outdoor a zahradu | Give.cz Mapník pro MTBO AutoPilot