Na skok v bajkerském ráji

V druhém zářijovém víkendu spojily své síly oddíly KOB Kladno a SK Los Mělník a nabídly tři závody v terénech dosud nepoužitých pro MTBO v lesích okolo Malých Kyšic. Závodníky přivítal nevelký areál bývalého koupaliště v Poteplí. V příjemném, komorně laděném prostředí centra závodu se mohli v klidu soustředit na náročný závodní víkend. Navíc i počasí přálo, slibované přeháňky, až na pár dešťových kapek, nedorazily. Účast více než tří stovek závodníků je lehce pod letošním průměrem. Kalendář začátku září je velmi nabitý, počet závodníků byl ovlivněn termínovou kolizí se závody OB (žebříčky B) a možná i blížícím se WMS v Bulharsku. Parádní bikepark by určitě pár desítek dalších bikerů bez problému pobral, ti kdo přijeli, si však na nedostatek sportovního vyžití určitě nemohli stěžovat.

Middle na Brdcích

Předchozí článek s pozvánkou sliboval velké a silné zážitky. Pořadatelé se od počátku snažili tenhle slib naplnit měrou vrchovatou. V sobotu dopoledne začal program krátkou tratí. Stavitel nabídl pestrý mix rychlých cest, pomalých, více či méně zarostlých cest a pěšinek i single trailů různé obtížnosti. Nevelký závodní prostor Brdců závodníci projeli doslova a dopísmene křížem krážem. Tratě nabídly hodně voleb postupů a střídaly rychlé přejezdy s pomalejšími postupy s nutností precizního mapování. Cíl byl umístěn přímo v Bikeparku netopýr a prověřil technické schopnosti závodníků. Časy vítězů se pohybovaly spíše na spodní hranici směrných časů, takže zbylo dost sil do dalších závodů. V elitních kategoriích si s nástrahami tratě poradili nejlépe Martina Tichovská a Vojta Stránský.

Co skrývala tajemná ohrada?

V závodním tempu jste si možná ani nestihli všimnout, že jste se v části závodního prostoru pohybovali mezi ruinami jednoho z nejstřeženějších objektů nedávné minulosti. Na východní patě prudkého svahu uprostřed middlové mapy bylo několik kontrol uvnitř bývalého areálu radiového vysílacího střediska Studánka. Namísto vysílaček a vojenské techniky však dnes tenhle pěkný kus lesa patří výletníkům, houbařům a také bikerům, kteří si zde svépomocí postavili již docela slušnou síť trailů všech možných obtížností.

Kyšický expres

"Polední pauzu" vyplnil závod pro nejmenší naděje - kategorii MW10. Trať vedla lesem v závodním prostoru dopolední krátké trati a děti měly možnost si ověřit, jak dobře umějí pracovat s mapou.

Odpolední sprint startoval nedaleko centra. Po krátkém prologu v lese přivedl závodníky do zástavby Malých Kyšic, následoval přejezd do lesa, který znali závodníci již z krátké trati, a následoval sjezd do cíle v Bikeparku Netopýr. Na tratích bylo poměrně rušno, tempo závodu udržovalo závodníky stále ve střehu a nutilo je přemýšlet vždy alespoň o jednu kontrolu napřed. V elitě sprint zajeli opět nejlépe Martina Tichovská a Vojta Stránský.

Když vám v bikeparku vypnou lanovku

Nedělní long se jel na mapě spojené z map Žlábek a Brdce, tedy na Žlábrdu. Stavitel poslal závodníky do řady singletrailů různé obtížnosti, delší kategorie zvládly poznat téměř všechny traily, které stály za svezení. Možná tedy i některé, které za svezení nestály, alespoň ne tehdy, když je musíte dupat nahoru v protisměru, ale to byla jen malá daň za maximální využití toho, co prostor nabídl. Zážitky si každopádně závodníci odnášeli z lesa silné. Padala velmi rozdílná hodnocení, od “strašné, nejhorší co jsem kdy jel, proč mám tahat kolo po tečce na kopec a zase zpět…” přes “každý schod na trailu musíte značit fialovou”, “přes mapník nevidím pod přední kolo”, “ocenil bych to méně náročné a jezdivější” až po “parádní, konečně, takhle přesně mají bajky vypadat, nádhera, moc jsem si to užil.” Někteří naši elitní jezdci, jedoucí zdejší traily poprvé a na oči, poráželi v plynulosti sjezdu místní borce, co zde pravidelně trénují.

Terén každopádně bavil zejména milovníky technické jízdy. Málokdy se stává, aby eliťák bojující o pozice v první desítce dobrovolně volil delší a těžší postup jen proto, aby si projel poslední z dosud na mapě nezdolaných trailů...

 A kdo se v elitě nejlépe popasoval s náročnými tratěmi? Opět Martina Tichovská a Vojta Stránský.

Kudy dál?

I přes pár diskutovaných drobností, v neděli nefungující catering a jeden nepříjemně vypadající pád na dojezdu se většina účastníku předposledního pohárového víkendu shodla na tom, že pořadatelé nabídli krásné bajkové terény a velmi pěkně postavené tratě (“Krásný terén. Nevěřil bych, co se na něm dalo postavit a jak se dal využít.”). Chvála nás potěšila, problémy jsme se snažili řešit co nejrychleji, připomínky, stížnosti, konstruktivní i nekonstruktivní kritiku přijímáme s pokorou a snahou se do budoucna zlepšovat. Věříme, že náš závod přispěje i k bohaté diskuzi ke konci sezóny o budoucnosti závodů MTBO u nás. Nabízejí se otázky ohledně počtu, bezpečnosti a náročnosti jednotlivých tratí či změn některých závazných předpisů a pravidel (například úpravy směrných časů, stejných tratí pro M60 a M70, či W50 a W60). Začátek podzimu je ideální dobou k promýšlení a sepisování veškerých návrhů na změny, zkusme tedy prodiskutovat a připravit podklady pro projednání podzimním shromážděním sekce MTBO.

Děkujeme všem účastníkům, spoluorganizátorům i partnerům za výbornou spolupráci a perfektní atmosféru uplynulého bikového víkendu. Český pohár MTBO 2022 má před sebou už jen jednu zastávku, 1. října proběhnou v okolí Plzně závěrečné dva individuální závody s vyhlášením celkových výsledků poháru a den poté bude sezóna ukončena Mistrovstvím České republiky v MTBO družstev.

Odkazy

• Výsledky middle / sprint / long
• Postupy middle / sprint / long
• Fotogalerie Mirek Šimek - sobota
• Fotogalerie Mirek Šimek - neděle
• Fotogalerie KOB Kladno - starty
• Fotogalerie Pavel Štáfek - start sprintu a dojezd
• Fotogalerie Michal Švarcbach - dojezd

Text: Mirek Šimek, redakční úprava Pavel Štáfek