Hory na východě Česka mají mezi bikery pověst strmých a obtížně jezditelných kopců. O jejich výšce a profilu asi pochybovat nelze, ale co se jezditelnosti týká, zlínským stavitelům se během posledního víkendu podařilo přepsat zmíněné pověsti docela důkladně. V obou pohárových závodech byly tratě náročné, ale zajímavé a velmi jezdivé. Ačkoli bylo přenášení kola lesem povoleno, tuhle dovednost bylo potřeba používat zcela minimálně, a to i při nedělním elitním longu s reálným převýšením blížícím se půldruhému kilometru!

Ale pěkně popořádku. Pro oba závody byl zvolen Ondřejovský hřeben na jih od Rusavy, prostor nabídl dostatek cest různé kvality i sklonu, dalo se rychle valit z kopce či po vrstevnicové šotolině, ale i s bradou na mapníku šplhat vzhůru po tečkovaných spádnicích podél horských potůčků. Tratě stavěli elitní zlínští závodníci, middle připravoval David Chovanec a long zkušený reprezentant Jiří Hradil. Shromaždiště v rusavském kempu bylo společné pro bikery i pro závodníky účastnící se třídenního OB závodu Zlínský (Š)krpál.

Middle na dohled místních komínů

Middle se celý odehrál konal na druhé straně hřebene než bylo centrum závodu a závodníci tak museli, většinou na kole, nastoupat cca 150 m před startem i po závodě. Odměnou za vynaložené úsilí bylo umístění cíle i vyčítání v bezprostřední blízkosti hospůdky Na Žabě, která nabízela možnosti občerstvení, což bylo hojně využíváno. Závod prověřil jak fyzickou výkonnost ve většinou kratších stoupáních, tak i schopnost orientace ve spleti cest v blízkosti zástavby. Většina kategorií měla i možnost několika zajímavých voleb postupů, kdy bylo potřeba správně číst vrstevnice v mapě. 

Trochu netradiční bylo vydávání startovních čísel až před startovním koridorem, což je pro organizátory logistický úkol navíc, ale mnoha závodníkům to zkrátilo cestu na start díky vynechání dopravně poněkud odlehlejšího shromaždiště. Původně zamýšlený prostor pro middle pořadatelé nakonec vyhodnotili tak, že v nejvyšších patrech kopců nebude reálné závod smysluplně postavit, a proto zmapovali i les kolem vesnic na jihu mapy a vznikl tak nový závodní prostor s poměrně hustou sítí použitelných cest a cestiček.

Většina kategorií se při závodě příliš nevzdálila od obydlených území, proto hodnoty převýšení dosahovaly na místní poměry spíše skromných výšek, což většina kvitovala, neboť díky tomu zbylo dost sil na přesun zpět přes hřeben do centra i na nedělní long, kde kopců čekalo podstatně víc. Nějaká únava v cíli sice byla, ale mnohem více starostí většině nadělal prudký déšť při přesunu z cíle. Samotného závodu se rozmary počasí prakticky nedotkly, první kapky spadly prakticky až s dojezdem posledních závodníků.

V centru se to kolem šesté začalo hemžit drobotinou, dětský závod byl v časovém rozvrhu účastníků zařazen namísto Večerníčku a zanedlouho proběhlo i  večerní vyhlašování.

Drobnou skvrnkou na jinak velmi vydařeném middlu byl nebezpečný pád jednoho ze závodníků, naštěstí se vše i díky rychlé pomoci dalších přítomných závodníků obešlo bez závažnějších následků. V důsledku nepozornosti jednoho z přítomných majitelů psů pak došlo k poškození majetku jednoho z našich partnerů, věříme, že se majitel zvířete postaví k problému čelem a vše dořeší tak, jak bychom od zodpovědného člověka očekávali.

Královský long

Po sobotní prudké přeháňce měli někteří obavy, jak vlhko změní sjízdnost cest na už tak dost těžké klasice. Parametry longu byly totiž impozantní, hlavně ty výškové. Dlužno hned na úvod dodat, že zatímco obavy z kluzké podložky byly liché a sobotní odpolední deštík kvalitě cest spíše pomohl (neprášilo se), respekt k převýšení byl zcela oprávněný. Nemáme sice dostatek údajů ke zobecnění našeho názoru, ale podle toho co víme od některých závodníků včetně nejlepších eliťáků, v závodě bylo nastoupáno ještě o slušnou řádku výškových metrů více než uváděl stavitel v pokynech. Pro vítězství v pánské elitě bylo třeba ujet v náročném terénu 47 kilometrů s celkovým převýšením 1466 metrů! To už je slušná porce závodění s téměř alpskými parametry, nemyslíte?

Závod nicméně proběhl za příznivého počasí a díky velmi dobře sjízdnému terénu to nebyl vůbec žádný extrém. Fyzička pochopitelně potřeba byla, ale bylo to jezdivé od začátku do konce. A hlavně hodně, ale opravdu hodně náročné pro mozkové závity při volbě postupů. Nejdelší trať (ME) měla pouhých třináct kontrol, je tedy jasné, že převažovaly dlouhé volby postupů a že v členitém terénu to bez optimálního výběru trasy a se špatnou kondicí znamenalo propad o mnoho minut výsledkovou listinou směrem dolů. Chybná volba v mnoha případech znamenala nikoli vteřiny, ale rovnou mnoho minut navíc. 

Ty nejmenší však organizátoři do terénu nenutili, děti měly tentokrát připravenu v kempu dovednostní jízdu, která je velmi bavila a dokonce zaujala i některé z přítomných dospělých šampiónů, kteří ji využili pro zahřátí před odjezdem na start. 

V cíli longu byla slyšet velká spokojenost se stavbou, ačkoli závodníci vesměs přijížděli velmi unavení. Déšť stejně jako v sobotu zastihl na trati jen pár opozdilců, bohužel ale předčasně zahnal do aut řadu potenciálních účastníků vyhlašovacího ceremoniálu.

Jak závody dopadly? Nejvíce sledované byly pochopitelně obě elitní kategorie, kde se k našim nejlepším přidali i zástupci reprezentací Polska, Litvy, Slovenska, Rakouska nebo Německa a v elitě startovali tentokrát i někteří čeští junioři s reprezentačními ambicemi. Vysoká výkonnost startovního pole byla poznat na vyrovnanosti výsledků. S výjimkou dvojnásobných vítězů Vojtěcha Ludvíka a Martiny Tichovské, kteří ostatním dokázali v obou závodech trochu poodskočit, byly na předních pozicích rozestupy velmi těsné. Velmi kvalitní vstup do elity se povedl Sofii Stránské, která ač teprve prvním rokem oficiálně dorostenka, dokázala na middlu dojet třetí a neztratila se ani v mezinárodní konkurenci na klasice.

Z mého pohledu i dle vyjádření mnoha dalších se závody svou sportovní kvalitou mohly s přehledem srovnávat s tím nejlepším, co kdy u nás bylo uspořádáno, zejména elitní longy snesly i přísnější měřítka závodníků z mezinárodního startovního pole. Je škoda, že tuhle skvělou příležitost nevyužilo i více našinců z nižších soutěžních kategorií.

Kromě hodně kvalitních závodů jsme v Rusavě zažili i jednu premiéru technologickou: nově si díky odkazu v ORISu můžete prohlížet a srovnávat postupy v Liveloxu. Implementace je zatím na naší straně v raném vývojovém stadiu, nicméně systém jako takový je pochopitelně vyspělý a spolupracuje intuitivně s hlavními poskytovateli GPS trackingu. Uvidíme tedy, jak se novinka uchytí a jak bude začleněna do podpory členům ČSOS.

Pozornost MTBO komunity se již pomalu ubírá k jičínskému mistrovství světa. Velká část z nás tam bude buď závodit nebo pořádat a pokud nepatříte ani do jedné z těchto skupin, věříme, že se dorazíte alespoň podívat a v práci i všude kolem sebe budete propagovat televizní i internetové vysílání z téhle očekávané akce.

Odkazy

• Výsledky middle / long
• Postupy Livelox middle / long
• Fotogalerie Jan Graubner 
• Fotogalerie Ludmila Polišenská (OB+MTBO)