Zápisky z tréninkového deníčku: Soustředění TSM ve Francii
Dny mezi čtvrtým a dvanáctým květnem trávila skupinka členů Tréninkového střediska mládeže MTBO ve Francii. Zúčastnila se nejprve mezinárodního tréninkového kempu a v druhé polovině týdne pak velmi kvalitně obsazené francouzské obdoby našich MTBO 5 days. Tréninky i závody přinesly všem mnoho nových zkušeností. Reportáž z kempu i závodů pro vás připravili sami závodníci.
Tréninkový kemp
text Adéla Ryglová
Po příjezdu do Francie na nás čekalo několik tréninků, ale taky spousta vody a bláta. Ve Francii pršelo několik dnů a bylo to v terénu znát. Pořadatelé toho pro nás připravili docela dost, tréninky byly zajímavé a i kvůli počasí docela náročné.
Nejvíce mne zaujal trénink „kolečko“, kdy jsme dostali mapu, která vypadala podobně jako měsíc v úplňku a byla plná vrstevnic, kontrol a cest, které však byly v jednotné klasifikaci – prostě všechno plné čárky. Dalším trikem téhle mapy bylo, že z ní nešlo poznat správnou orientaci. Směr si musel hlídat závodník sám hned od startu. Tento trénink jsme jeli bohužel kvůli nepříznivému počasí až třetí den. Mě ale tento trénink mapově hodně bavil a i cesty, po kterých mapa vedla, byly místy zajímavé a hravé. Horší ale bylo, že jsme jeli po opravdu dlouhém dešti. Některé úzké pěšinky už tak byly zarostlé a teď navíc i celé utopené ve vodě. Nakonec jsme to ale všichni zvládli.
Dalším tréninkem byl long. To bylo pro mě spíš už utrpení. Byl to totiž už asi čtvrtý trénink v řadě a já jsem se pořádně nenasnídala a ani neměla mezi tréninky čas si odskočit do auta třeba pro tyčku. Jelikož jsme pak chtěli i na kole odjet zpátky do kempu tak jsme všichni jeli zkrácenější verzi. Já jsem ale byla hodně bez energie a tak jsem si to zkrátila ještě o trochu víc. Ale ten kus co jsem jela byl postavený moc hezky a byly tam i místy zajímavé volby. Věřím, že kdybych nebyla tak unavená a objela ho celý, asi bych byla hodně spokojená.
5 Jours MTBO du Chablais (pětidenní MTBO v Chablais)
Middle
Text Markéta Fišerová
Middle byl náš první závod v Thonon-les-Bains u Ženevského jezera. Nebyl to však ještě závod započítaný do mezinárodního žebříčku, takže nám skvěle posloužil jako seznamovák s terénem a mapou. Všichni jsme měli stejnou trať, po závodě tedy šlo naše výkony dobře porovnat. Z holek dojela jako první Adel, Lisa byla sedmá, Ella 12. a mně se to jaksi nepovedlo a dojela jsem až předposlední. Prostě mi vypnul mozek a nedokázala jsem se zorientovat ve spleti mnoha cest a cestiček na mapě a v terénu.
U kluků všecky převálcoval Radek, který stejně jak Adel dojel první, Ondra byl čtvrtý, Tom pátý a Lukyn sedmý.
Stručně k trati : Po startu jsme měli prvních 7 kontrol hezky natočených do jakéhosi hada a tenhle začátek nás měl dostat do centra mapy mezi další kontroly. Na těchto úvodních postupech bylo hodně hezkých voleb, ze kterých se mi povedlo pokazit hned tu první. Měla jsem rychlejší nohy jak hlavu a neuvědomila jsem si, že jedu úplně do háje. Na osmé kontrole jsme se ocitli v totálním saigonu s tisíce cestičkami, kde se mi vůbec nedařilo vyznat. Vše vypadalo stejně a přišlo mi, že skoro pořád jedu na té samé cestě.
Na konci jsem už vypla úplně a dostala přes 40 minut na sběrku, když se mi povedlo dojet až úplně na druhou stranu mapy. Celkově mám z middle hodně zmatené dojmy, nedalo se to nikde moc rozjet a člověk musel pořád koukat do mapy. Ale na druhou stranu to byla zajímavá změna a užila jsem si blátíčko i technické sjezdíky. Byl to prostě takový rozjezd pro další závody.
Masák
Text Lukáš Tuma
Začátek závodu byl chaotický, přesto zábavný. Vše začalo, když jsme dorazili na start. Bohužel jsme měli pouze deset minut na seznámení se s prostředím. Neupravená, neposečená louka a tráva dosahující skoro půl metru. Přestože to byl mezinárodní žebříček, instrukce od pořadatele nám byly podávány jenom francouzsky, což mezi námi vyvolalo smích a nejistotu, neboť tento jazyk není naší silnou stránkou. Nakonec nám pomohl mladý francouzský závodník s vysvětlením.
Uvnitř týmu jsme si domluvili taktiku, že pokud budou kontroly stejné, pojedeme společně. Po otočení mapy a hlasitém zvolání prvních kontrol jsem zjistil, že mám trať stejnou jako Radek a Tomáš, zatímco Ondra jel úseky v jiném pořadí. Po startovním písknutí jsme se chtěli dostat na konec louky co nejrychleji, abychom se nezasekli, což se nám i povedlo. Naše skupina (já, Tomáš a Radek) s několika dalšími závodníky pokračovala do lesa. Tomášovi bohužel nechtěly nohy příliš jet, a tak jsme ho s Radkem po chvíli nechali za sebou. Závod probíhal relativně hladce s výjimkou několika malých chyb. Při předjíždění jsme často museli skákat do bahna kvůli množství lidí na trati.
Poslední kontroly byly umístěny už na silnici v blízké vesnici, kde jsme s Radkem odbočili špatně a museli jet dlouhou cestu proti větru. Radek přidával a já se snažil držet krok, přestože se tomu mé nohy trochu bránily. Radek stále přidával, viděl totiž Francouze pár stovek metrů před námi , ale cíl byl ještě dva kilometry daleko. Já už bych to asi vzdal, ale Radek ne , ten naopak přidal. Francouze se nám podařilo dojet na předposlední kontrole, protože udělal chybu. Navíc jel na pohodičku, protože si myslel , že už ho nemáme šanci dojet. Začal proto souboj o umístění, ale mé nohy mi naznačovaly, že to nebude tak snadné. Rozhodl jsem se pokusit o únik do menšího kopce. Podařilo se mi předjet Francouze, Radek mě těsně následoval, naštěstí už to nestihl, a dojel do cíle o délku kola za mnou. Z vítězství mám radost, přesto bych zhodnotil tuto závod asi jen na šest bodů z deseti. Hlavním důvodem nižšího hodnocení je organizace. Ať už co do komunikace či plánování akce se Francouzi ještě mají co učit. Třeba od nás, českých pořadatelů závodů.
Sprint
Text Lisa Kalinová
Sprint byl zajímavý hlavně tím, že pořadatelé hned na začátku vyškrtali pár kontrol. Mapový start byl posunut a na něj se jelo povinným postupem ze startovacího koridoru. Bylo tam hodně malých cestiček, některé nebyly v terénu moc vidět. Naštěstí jsem většinu trefila a závod se mi povedl.
Long
Text Ondřej Petruš
Ještě před startem nám bylo jasné, že long bude velmi náročný. Z pokynů totiž bylo zřejmé, že si pro nás pořadatelé připravili opravdovou porci alpských stoupání. Navíc už cestou na start jsme museli překonat značné převýšení. Závod samotný měřil 11,3 km vzdušnou čarou s převýšením 600 m. Hned po startu přišel na řadu dlouhý postup na první kontrolu. Zajímavostí byl trail se skoky, po kterém vedla jedna z možných cest. Asfaltovou silnici na kontrolu s číslem 2 jsme využili hlavně pro mapování těžších postupů později v závodě. Následovala změť kontrol připomínající spíše sprint než dlouhou trať. "Královský" byl rozhodně postup z kontroly 4 na kontrolu 5. Ten nám nabídl několik možných voleb. Někteří zvolili konzervativnější asfaltovou cestu s mírným stoupáním, jiní zase radikální postup přes prudké kopce po kamenitých cestách. Další kontroly nám spíše než těžké volby nabídly těžké kopce jak dolů, tak nahoru. V náročném terénu ukázali svoji formu kluci z Francie, kterým však velmi dobře konkuroval třetí Radek. Lukáš, Ondra a Tomáš skončili v tomto pořadí na 5. až 8. místě. Dívčí trať byla o něco kratší, ale charakterem podobná. Naše holky také zabojovaly a skončily na 5.,7.,10. a 11. místě.
