Nálada v týmu je po včerejším závodě velmi dobrá, včera proběhl decentní večírek (všichni byli dost unaveni na to, aby byl větší) a oslavili jsme Tomínův úspěch. Dnes jsme půl dne věnovali stěhování, bohužel jsme se museli přesunout do jiného kempu. Probíhá tady teď ještě navíc nějaký festival v tancování, takže je v kempech dost narváno a pořadatelé zabukovali náš kemp pozdě.

Odpoledne se půjdeme lehce projet na sousední mapu, je potřeba se přeladit na jiné měřítko. Klasika se jela na dvacítce, midle a štafety budou na patnáctce. Do zítřejšího závodu nastoupí všichni naši reprezentanti. Dámy jsme do tří skupin nasadili v sestavě: 1. skupina Míša Lacigová, 2. skupina Maruška Hrdinová, 3. skupina Markéta Jakoubová a Hana La Carbonara. Mužů je šest, tudíž do každé skupiny po dvou v následujícím pořadí: Milan Šrůta a Michal Tihoň, Martin Ševčík a Radek Ticháček, Jarda Rygl a Luboš Tomeček. Zákulisní informace hovoří o tom, ze zítřejší závod bude pořádný nářez. Pojede se ve velmi členitém a kamenitém terénu. Riziko defektu bude velmi vysoké. Zatím jsme měli na defekty trochu smůlu, snad to bude teď lepší. Dá se očekávat jemnější mapařina než na klasice. Závod bude přesto fyzicky neméně náročný, je vysoké převýšení (cca 450m ženy a 600m muži) a na middle i poměrně velká délka (muži 20 km , ženy 15 km). Každopádně se všichni těší a zdá se, že po včerejšku trochu opadla i nervozita

Na štafety pořadatelé vybrali také zajímavý terén. Mělo by se jet v úplně čistém eukalyptovém lese s velkou viditelností, skoro na rovině, ale zato se spoustou singletracků, špatně viditelných. Pojede se velmi rychle a o to více se bude dělat chyb. Bude to tedy hodně o mapařské spolehlivosti, ale také psychické odolnosti. Uvidíme, podmínky pro všechny budou stejné. Již nyní víme, že obhájit pozice na bedně bude velmi obtížné. V mužích ke skvělým Finům a Francouzům přibyli vynikající Švýcaři, Australané a Rusové. Navíc nelze zapomenout ani na Italy, Litevce a Lotyše. Ti jsou však papírově přeci jen o krok vzadu. Každopádně boj mezi první šesticí (počítám do ni i naši štafetu) bude urputný a otevřený do posledního úseku. V ženách máme trochu štěstí, že Němky jsou jenom dvě (hradí si kompletně veškeré náklady...). Každopádně vybojovat medaily znamená porazit jednu ze silných štafet Austrálie, Finska nebo Francie.

Ale to je až pozítří, nyní máme před sebou druhý individuální závod. Osobně tipuji, že Tomíno bude opět bojovat o medaili a očekávám i skvělý závod od Jardy. V ženách věřím v umístění do první desítky alespoň jedné závodnice a při troše štěstí i velkou bednu. Jmenovat největší favority je těžké, bude jich hodně, v mužích může vyhrát kdokoliv z minimálně deseti borců, v ženách je to podobné. Uvidíme.