MTBO.cz
MTBO - mountain bike orienteering
Novinky Kalendář

Tvorba mapy pro MTBO s pomocí kamery na helmě

Tvorba mapy pro MTBO s pomocí kamery na helmě Při přípravě map pro loňské říjnové Mistrovství ČR družstev a závody Českého poháru MTBO v Říčanech jsem vyzkoušel zcela novou techniku mapování. Při projíždění terénu jsem si nic nikam nezakresloval a místo toho vše natáčel kamerou umístěnou na helmě. Prvotní nadšení a chuť se tvorbě map pro MTBO touto metodou věnovat více mě sice postupem času opustily, ale aspoň shrnující článek napsaný s odstupem si tento mapařský experiment zaslouží.

Jak to všechno začalo

Myšlenka využít při mapování kameru mě napadla víceméně náhodou. Lenka si pořídila kameru Contour s GPSkou s tím, že ji bude využívat k natáčení tras různých výletů. Nejčastěji jsme s ní pak točili výlety na běžkách. Chtěl jsem si s kamerou zajet nějaký MTBO závod, ale na druhou stranu jsem se bál mít kameru na helmě, když jedu naplno. Poprvé jsem tedy s kamerou na helmě vyrazil na svůj první průzkum terénu Babického lesa, který měl už v roce 2012 Honza Kabát zmapovaný. Původně tam plánoval udělat závod Pražské MTBO ligy, ale domluvili jsme se, že takový prostor je škoda nevyužít pro závod Českého poháru, a já si v něm naplánoval testovací trať. Během jejího projíždění jsem si potřeboval poznamenávat, kde a jak bych mapu upravil – a myšlenka komentovat vše nahlas a tím si to zaznamenat na kameru byla na světě. K závodní premiéře s kamerou pak došlo až v srpnu 2014 a to navíc ne při klasickém MTBO závodě, ale při dlouhém bodovacím orientačním závodě – natočili a sestříhali jsme video z poslední etapy Sixnumbers.

Moje předchozí jediné mapování pro MTBO na závody v Seleticích v roce 2010 mě hodně nebavilo. Nejvíc z důvodu, že jsem si během něho v podstatě nezajezdil na kole. Ani se pořádně nerozjedu a už musím zastavovat, abych vytáhl mapovací destičku z mapníku a něco do ní zakreslil. Statistiky jako ani ne 40 kilometrů naježděných za v podstatě celý den v lese říkají vše. Tehdy v Seleticích rychlost mapování ještě snižovalo, že jsme aktualizovali porosty, doplňovali nové cesty a další objekty do 14 let staré orienťácké mapy, a zároveň klasifikovali cesty pro MTBO.

Primární motivací vyzkoušet jiný způsob mapování tedy bylo, abych si hezky zajezdil na kole, něco tím i natrénoval a netrávil v lese zbytečně moc času :-) Ale jsou i objektivní důvody – použití kamery umožňuje projíždět cesty v podstatě závodním tempem, což znamená i hodnocení sjízdnosti komunikací více odpovídající pohledu závodníků. Jeden cyklista toho stihne projet víc a to znamená větší šanci, aby klasifikace byla po celé mapě jednotná. Záznam z kamery umožní zpětně se podívat, jak to na konkrétním místě vypadalo za různých podmínek. To jsem ostatně ukazoval i v sestřihu na webu Říčanských závodů, jak se les a cesty v průběhu roku měnily.

Postup vytváření mapy

Dle mého nejvhodnějším postupem pro tvorbu mapy pro MTBO je nechat zmapování sítě cest, porostů a dalších objektů okolo cest na mapaři pohybujícím se bez kola. Mapař na kole se pak soustředí primárně na klasifikaci cest z hlediska šířky a sjízdnosti, a na tvary křižovatek. V Říčanech jsme měli k dispozici teprve 3 roky starou běžeckou mapu, ale v lese se hodně těžilo a ani předtím ta mapa nebyla příliš přesná. Část Říčanského lesa (tam se jely družstva) byla ale před půlrokem kompletně přemapována s využitím laserscanových podkladů, tuto mapu jsem samozřejmě využil. Pár nových pasek a těžařských cest se bez problému dalo dokreslit jen s využitím záznamů z kamery, bez nutnosti malovat cokoli v lese. V druhé části Říčanského lesa bylo nových pasek a na původní mapě nepříliš sedících míst nejvíc. Tam jsme raději poslali našeho pěšího mapaře Radima Ondráčka, který s využitím laserscanových podkladů zmapoval síť cest, porosty a oplocenky nově, přesněji, bez zbytečných detailů a poměrně rychle. S takto připravenými podklady se mi dělalo nejlépe. V prostoru Údolí Rokytky (kde se závodilo ve sprintu) se těžilo méně, zkusil jsem tam tedy využít původní mapu. Bylo s ní víc práce, než jsem čekal. Změn v porostech a oplocenkách bylo tolik, že jsem je během klasifikace cest většinou nestíhal zaznamenávat, a musel jsem cesty projíždět nadvakrát – při prvním projetí klasifikovat cesty, při druhém upravovat porosty. Mapař zastavující se a vše si malující by to asi zvládl najednou.

Jak probíhá vlastní mapování s kamerou? Jezdím po závodním prostoru na kole s mapníkem s podkladovou (typicky běžeckou) mapou, vytištěnou tak, aby byla za jízdy čitelná. Na helmě mám připevněnu kameru tak, aby snímala cestu v rozumné vzdálenosti přede mnou. Postupně projíždím všechny cesty v lese a veškeré úpravy, které chci provést oproti podkladové mapě, nahlas komentuji. Nejčastěji se komentáře týkají klasifikace cest, která se na pěších mapách řídí úplně jinými pravidly. U každé cesty hlásím, jestli je úzká nebo široká, a jak je rychlá. Když se sjízdnost cesty mění, občas se hodí doplnit hlášku o změně sjízdností vzdáleností – např. „tenká dlouhá čárka, po 50 metrech už tečka." Řešit vzdálenosti je ale více potřeba při dokreslování nových pasek – např. „oplocenka začíná 60 metrů od křižovatky a vede podél cesty 40 metrů". K odhadu vzdálenosti používám tachometr/GPSku, jejich přesnost +- 10 metrů bývá pro MTBO dostatečná. Další věcí, která se na podkladových mapách tolik neřeší a pro MTBO je velmi důležitá, jsou tvary křižovatek. Ty je třeba oproti podkladu také často upravovat. V tomto případě se více spoléhám na vizuální záznam z kamery, ale komentáře se také hodí, např. „cesta odbočuje pod úhlem asi 60 stupňů", „odbočka vpravo je až 5 metrů po napojení cesty zleva". Prostorem mapy jezdím tak dlouho, dokud mě to baví, nebo dokud to baví baterku v kameře.

Následuje druhá fáze, přenesení úprav zaznamenaných na kameru do mapy. Vhodnější je provést to brzy po natočení videa, ale když si mapař aspoň zakreslí svoji trasu (nebo ji má zaznamenanou pomocí GPS), lze záznam z kamery zpracovávat i za pár týdnů. Postupoval jsem tak, že na jednom počítači jsem si pustil video a na druhém Ocad, do něhož jsem všechny změny zakresloval. Překreslování do Ocadu zabere o něco více času, než projíždění v terénu – některé úseky jsem si musel přehrávat opakovaně, nebo záznam zastavovat, abych vše zvládl zakreslit.

Výdrž baterie a GPS

Důležitým parametrem pro mapování s kamerou je výdrž baterie. Jinou kameru jsem neměl možnost testovat, u mojí kamery Contour to nebyl žádný zázrak. Baterie se vybije asi za 90 minut. Vozil jsem s sebou do lesa jednu náhradní, takže jsem baterii vyměnil, čímž jsem se dostal na 3 hodiny mapování denně. To mi téměř vždy stačilo, i z domova do Říčan jsem jezdíval na kole a obvykle jsem v lese stihnul vytuhnout dřív, než se druhá baterka vybila. Ale při celodenním mapování by u této kamery byla výdrž baterií limitující.

Kamera Contour má v sobě integrovanou GPSku. Ta je ale pro mapování zcela nepoužitelná, v lese výrazně ulítává. Ze všech čtyř GPSek, které jsem s sebou občas vozil, byla ta v kameře jednoznačně nejméně přesná.

Kameru ale využíváme od roku 2012, od té doby se mohlo leccos změnit. I na webu nabízená kamera Contour +2 je už nástupcem naší kamery, jejíž popis už naopak výrobce ze svých stránek odstranil.

Ukázka a statistiky

Tvorba map Údolí rokytky a Říčanský les (včetně malého úseku mezi nimi, který se nakonec ani na jednu z map nedostal) znamenala celkem 11 výletů na kole do terénu. Během nich jsem při mapování najezdil více jak 200 kilometrů a natočil přes 19 hodin videa. Celkový naježděný čas v lese bude o něco delší – 1,5 hodiny se dá přičíst za záhadu, kdy se kamera jen tvářila, že natáčí, a také při finalizaci mapy už jsem netočil úplně všechno. Tyto statistiky nezahrnují testování tratí ani občasné zajížďky do Babického lesa, kde jsem nebyl mapařem, ale pouze stavitelem tratí.

Vždy jsem s sebou vezl alespoň jednu GPSku, mohu zde tedy nasdílet GPS záznamy z jednotlivých mapovacích dní. Zpravidla zahrnují nejen vlastní mapování, ale i cestu do Říčan na kole. Záznamy jsou umístěny na strava.com, většina jich tedy pochází z méně přesného měření mobilem.

  • 9.3. – 23,5 km
  • 6.4. – 21 km
  • 12.4. – 8 km (součástí záznamu je i průzkum terénu v Babickém lese)
  • 28.4. – 14 km
  • 1.5. – 25 km (první mapovací den, kdy došly síly baterkám v kameře dřív než mně, ale i já musel do nejbližší hospody na jídlo, abych pak vůbec dojel domů)
  • 19.7. – 21,5 km
  • 3.8. - 27 km
  • 10.8. – 19 km (nenáročná zastávka při cestě z MTBO ve Vlkančicích, jediná cesta autem do prostoru)
  • 23.8. – 9 km (součástí záznamu je i průzkum v Babickém lese)
  • 25.9. – 12,5 km (většina záznamu se ale týká projíždění kontrol v Babickém lese, které nevydržela ani GPSka, pokračování je na samostatném záznamu)
  • 28.9. – 26 km (poslední korektury a zároveň štítkování kontrol v Říčasnkém lese, tehdy se na kameru už zaznamenávaly jen některé pasáže)
  • a jako bonus záznam z testování první verze tratí štafet 18.6., na základě kterého pak byly pak poprvé výrazněji zkráceny

Aby tyto záznamy nemohl někdo náhodou využít při přípravě na závody, měl jsem je dlouho nastavené jako soukromé, takže doklikat se k nim např. ze skupiny MTBO.cz na strava.com nešlo.

A ukázky videa? Dvě už se objevily na webu závodů a na jiných místech tohoto článku na ně najdete odkazy. Procházet znovu těch skoro 20 hodin záznamu, abych mohl vybrat a nasdílet nejzajímavější ukázku mapování s kamerou, už se mi nechtělo. Ale ještě jednu v podstatě náhodně vybranou jsem nahrál na Youtube.

Zhodnocení na závěr

Dojmy z testování mapování s kamerou ani zážitky z pořádání závodů v Říčanech nejsou důvodem, proč se do přípravy dalších map pro MTBO nehrnu. Víceméně jasno jsem měl už pár dní před říčanskými závody. Tehdy jsem si uvědomil, že na kvalitu mapy bude mít mnohem větší vliv než cokoliv jiného, jak moc času se mapař nebo pořadatel může věnovat aktualizaci mapy těsně před závodem. V Říčanech se to jen potvrdilo, jako problematické se ukázaly nevýrazné cestičky zakryté čerstvě napadaným listím, místa se zhoršenou sjízdností kvůli deštivému počasí v týdnu před závody a oblast, kde do posledních dnů úřadovali lesáci – odtud je i poslední ukázka z mapování s kamerou na webu závodů. Chci-li mít jako mapař finální podobu mapy pod kontrolou, musím v lese trávit dost času těsně před závody. Sloučit tuto činnost s dalšími mými aktivitami je pro mě hlavím problémem. S použitím kamery při mapování to nemá nic společného. Pokud se do tvorby další mapy pro MTBO pustím, jinak než s kamerou začínat nebudu.

| přečteno 1862x | Informace | Martin Sajal
Loading...
Český pohár MTBO podporují
HAVEN, Slime, Joe´s, FOSS, Gipiemme, Recon, CamOne, Airhole, Jetblack Sporticus, potřeby pro orientační běh a MTBO
MIRY, mapník, mapníky, mapholders, mapholder, mapboards, mapboard, map, cardholder, portamapas, MTBO, MTB, mountain bike orienteerin, ski orienteering, ski-o Cyklo slevy, výprodeje - BIKEMAT.cz Astera, s.r.o. - zakázková výroba uměleckého skla, skleněné trofeje, ocenění a dárky, design, life style, art deco ForRide.cz, vše pro jízdu na kole, cyklo e-shop Horská kola | Vybavení pro sport, outdoor a zahradu | Give.cz Mapník pro MTBO AutoPilot