Závody začaly v pátek - sprintem. Ten byl postaven přímo ve městě Duszniky Zdrój, start na náměstí, valná část závodu na lázeňské kolonádě s dojezdem na asfaltovém oválu. Prostředí pro závod tedy nebývale atraktivní. Neumím si představit, že by u nás v podobném areálu někdo povolil uspořádat závod byť jen běhací a tady se do šlechtěného trávníku, dokonce i do záhonů květin, vesele zakusovaly pneumatiky našich kol. Také tratě byly na velmi dobré úrovni - orientačně náročný závěr kde se snadno dalo hodně ztratit, fyzicky náročná střední pasáž a hned po ní sjezd, který rozhodně nebyl úplně snadný.  Jediná slabší věc na tomto závodě byl tisk map. Sice vodě odolný papír, ale s řadou tiskových chyb a kresbou ne zcela podle klíče.

Nicméně právě tento sprint byl rozhodně nejlepším závod celého programu po organizační stránce. Výsledkově samozřejmě pro nás výborné, zejména u mužů, ale to už víte.

Sobotní middle se již přesunul do lesa, konkrétně do zvlněného terénu náhorní plošiny Orlických hor k obci Lazsovka. A kvalita závodů šla rapidně dolů. Sjízdnost cest v mapě a v terénu byla naprosto jiná, několikrát jsem slyšel větu, že nejlepší cesta v lese byla kreslená tečkou. Na terénu se určitě podepsal i vydatný déšť ze čtvrtka na pátek a také lesní technika. Výsledkem byl závod, který byl tak trochu loterií. Mapa sice pro všechny stejně špatná, ale jak plánovat postupy, když některé cesty v lese v mapě chybí, některé sjízdné jsou prakticky nesjízdné a tak dále. K tomu ještě naprosto nesmyslně vymyšlená, a nakonec stejně nehlídaná cílová karanténa, nepřítomnost komentátora a pár drobností jako auta jezdící na a z parkoviště cílovým koridorem a máme tu pro změnu nejhorší závod celého víkendu.

I když i ten pro nás dopadl výsledkově velmi slušně - pravda, tentokrát bez medaile. Ovšem 4 umístění na velké bedně a všech 6 mužů v prvních 14, to je dobrý příslib pro MS.

Start i cíl hromadného závodu na klasické trati se kryl s prostorem sobotního cíle. Naštěstí byl tento závod ale lépe postaven, či možná v této části hřebene nestihli lesníci celou mapu projezdit traktorem. Tak nebo tak, závod byl výrazně víc jezdivý, klasifikace přesnější a fekálních (často frekventované slovo během víkendu) pasáží bylo málo. Samozřejmě, že tisk map a další věci byly stejné jako minulé dny.

A nyní následuje veselá historka z natáčení. To bylo tak. Jednotlivé farsty byly poměrně hodně rozdílné a tak se stalo, že první balík přijel na divácký úsek již po čtyřiceti minutách. A to mělo za následek, že nikdo z nás Čechů si nevšiml průjezdu Duka a Pariho. Jako první balík jsme brali ten, který na diváckou přivezli Mára s Chláďou až o 5 minut později. A tak jsme čekali a čekali a čas běžel a na obyčejnou chybu to už bylo opravdu hodně dlouhé. Cílem projel balík žen - s Bárou na sedmém a René na devátém místě. Pak dorazil vítěz mužského závodu Laurila a já pomalu začal přemýšlet, že půjdu pořadatelům říct, že jaksi postrádám dva závodníky. Což se bohužel nestalo, jinak mohl být legrační dialog ve stylu „a které" - „no tamhlety dva". Zkrátka, že kluci brali druhé a třetí místo, i ty ostatní výborné výsledky už také víte. Čert možná nikdy nespí, ale bafíci i diváci tentokrát zaspali a přišel za to na ně trest v podobě nerváku :)

Takže konec dobrý, všechno dobré. Hned 6 reprezentantů se umístilo v některém závodě do 6 místa, čímž si zajistili nominaci na srpnové MS v Maďarsku. Mezi muži se tak bude při WRE v Doksech bojovat už pouze o jedno místo, naopak u žen je více méně jasné, že se budou rozdělovat minimálně tři divoké karty.

Průběžné pořadí SP pak vypadá z českého pohledu hodně pěkně. Duk je průběžně třetí a první místo nemá tak daleko. V první desítce ho pak doplňují ještě Chláďa, Mára, Mak a Pari je těsně jedenáctý. Velmi vyrovnaně jezdí také Renata, která je průběžně sedmá. Také v dlouhodobém žebříčku WRE máme 3 muže v top 10, takže červená skupina na MS by jim už neměla uniknout.