To sem se takhle jednou posadil k počítači a co to nevidí mé bystré oko, v ruce hůl, přes rameno uzlíček a tak dále. Zkrátka pocestný Ramach si to kráčí vstříc novým zítřkům a reprezentační loď je rázem bez kormidelníka. Musím říct, že mě sice hned napadlo, že bych to mohl zkusit po něm, ale říkal jsem si že je tu řada lidí která se na to hodí víc. Tak sem si hodil nohy na stůl a čekal co se bude dít dál.

Dlouho se nedělo nic a pak jsem si přečetl Smíškův článek o tom jak ho mrzí, že to všichni chladěj. Což mě překvapilo velmi, rozhodně jsem si o pár lidech myslel že do toho půjdou. No nešli a tak mě tady máte. Samozřejmě že si od toho slibuju zejména nehynoucí nebetyčnou slávu, pořádnej balík peněz a účast v estrádách TV Nova.

Myslím, že než se kapitán Ramach rozhodl vyhodit kotvu a stát se pocestným, udělal obrovský kus práce a z malé pobřežní bárky se propracoval až zaoceánskému parníku který úspěšně doplul až do Klokanova. Rozhodně mi bude chvilku trvat, než pochopím na co jsou který hejblátka a jak se ta lodička vlastně řídí. Ale už teď je mi jasné, že je kvalitní, stabilní a přitom velmi rychlá. Takže díky Radku za všechno.

Teď trochu plánů. Na horní palubu přistavíme bazén a přemalujeme komín na zeleno... No dosti alegorií, budu chvilku mluvit vážně (ale jen chvilku já to moc neumím :-) ). Nejdůležitější akcí letošního roku bude MS na Slovensku. K němu by se měla směřovat veškerá organizovaná i neorganizovaná příprava všech reprezentantů.

Mezi muži je tradičně vysoká konkurence a loňská vyhlídka na dalekou cestu ji ještě zvedla. Doufám že to ale nebylo jen tou Austrálií a že i v dalších letech bude o reprezentační dres stále stejný (nebo větší) zájem. Myslím že se nemusíme nijak bát ani budoucnosti, protože generační výměna v mužské repre už pomalu začala a tak se místo některých tradičních opor už v loni ve výběru objevila nová jména. Doufám že i letos bude o nominaci pořádná šavlovačka.

Mezi ženami to bohužel s výhledem do budoucna tak růžové není, protože jádro reprezentace je už dlouhé roky více méně stejné a za ním je velká výkonnostní mezera. Za ty dlouhodobě nejlepší závodnice jako je Jakoubová, Hrdinová a La Carbonara nemáme v podstatě adekvátní náhradu pokud se rozhodnou že přestanou jezdit. Míša Lacigová to sama nezachrání (do štafety je jedna málo :-) ). Proto bych si moc přál aby se konkurence mezi dámami zvedla. Jak se říká: apeluji z tohoto místa nejen na samotné závodnice ale i na všechny ostatní kteří mohou zvýšit jejich motivaci k tréninku (přátele, partnery, rodiče a co já vím koho ještě). Jděte do toho, reprezentace vás volá hola hola. (slogan jak řemen :-) )

Na závěr by to chtělo něco vtipného, optimistického a úderného... Jenže co, aby to neznělo zbytečně škrobeně že? Už sem smazal asi 5 vtipných zakončení, protože se mi to pak nezdálo. Tak že bych to nechal jen tak vyšumět do ztracena? Třeba si toho nikdo nevšimne ne? Konce článků stejně nikdo nečte...