Slunečné a teplé počasí pozdního léta doprovázelo předposlední závodní víkend Českého poháru, který se odehrál v kempu u Opatovce na Svitavsku. Oba závody se jely zároveň jako mistrovství České republiky a Veteraniáda. V sobotu byl na programu závod na krátké trati, neděle patřila longu.

O pořádání se podělily dva oddíly: Pardubice Bikers a LKT 80 Šumperk. Model, kdy se o pořadatelsky náročné akce dělí více subjektů, začíná nabývat na popularitě, letos jede v tomto režimu celý poprázdninový program ČP MTBO. Má to pochopitelně i určitá úskalí, v případě mistrovského dvojzávodu u Svitav je však pohledem účastníka nutno konstatovat, že tentokrát se podařilo oběma klubům uplatnit své přednosti a vznikl z toho moc pěkný sportovní zážitek.

Mapování terénu měl na starost Jirka Král a obě mapy byly závodníky hodnoceny vesměs pozitivně. Občas si někdo na nějakou odbočku či překážku na cestě zanadával, je však otázkou, zda v takových případech lze všechny chyby svádět na mapaře. Kupříkladu mé nedělní salto vpřed způsobené vyčnívající betonovou traverzou na jinak zcela rovné cestě přisuzuji výhradně vlastní nepozornosti, ačkoli bych osobně při projíždění tratí tenhle úkaz raději označil alespoň výstražným sprejem.

Les byl každopádně po oba dny moc pěkný, jen to místy prostě drncalo trochu víc než na co jsme asi zvyklí. Světlou stránkou horší kvality cest byl s výjimkou závodníků prakticky nulový provoz turistů, někteří závodníci si to ticho a lesní vůni užívali natolik, že zapomínali závodit a (hlavně v neděli) tak zůstávali v lese o něco déle než by mohli.

Zajímavé bylo i bezprostřední napojení sobotního prostoru na stavbu dálnice Hradec-Olomouc. Řízený průjezd na starty a zpět dočasně opuštěným staveništěm byl atraktivní zejména pro děti, neboť vysušený a velmi prašný povrch nápadně připomínal obrázky známé třeba z pouštních rallye. A víte, jak nádherně se na tom prachu smykuje?

Každopádně si ti nejmenší mohli celý víkend užít dosyta. Svůj závodní prostor měli vždy sami pro sebe, dospělí závodili jindy či jinde. V kempu navíc rybník s písečnou pláží a houpačka do vody, v kombinaci s letními teplotami prostě paráda.

Middle na Rosničce

Ale zpátky ke sportovnímu programu. Sobotní middle byl situován do rovinatého lesa s několika širokými a rychlými cyklostezkami a množstvím dost zanedbaných, kořenitých a zarostlých cest pro lesní techniku. Hloubka některých traktorových kolejí místy smazávala rozdíl mezi cestou a lesní tůní, pohodlnou jízdu po tečkách si mohli užít snad jen majitelé sjezdových speciálů. Takových však mezi závodníky moc není, takže prakticky všichni se vraceli z middlu s pěkně protřesenými svaly. Elitní trať měla docela dynamiku, po sprintovém začátku s kontrolami za každým rohem následovala část, kde se postupy trochu prodloužily a přibylo i pár vrstevnic. Závěr byl pak téměř silniční spurt přes šest posledních kontrol v severní polovině mapy. Kdo chtěl v závodě uspět, musel jezdit proklatě rychle a chyby se v tomhle typu terénu prakticky napravit nedaly.

Hodila se i běžecká kondice. Mezi prvními sedmi postupy mužské trati byly nejméně tři, které byly s přeběhnutím spolehlivě nejrychlejší, v dalších částech middlu už pobíhání po lese znamenalo spíše časovou ztrátu.

Zcela nepřekvapivě si nejlépe na trati vedli nejlepší přítomní borci z domácí reprezentace. Od začátku se o medailové příčky přetahovala čtveřice Škoda, Stránský, Hradil a Hašek, české čtveřici dobře sekundoval rychlý rakouský mladík Hannes Hnilica. O vítězství Jakuba Škody nakonec rozhodlo několik drobých zaváhání soupeřů. Na druhém místě dojel Vojtěch Stránský a třetí příčku obsadil Jiří Hradil.

Závod žen byly vlastně takové dva závody v jednom. Na sólovou jízdu ve zcela jiném časoprostoru vyrazila Martina Tichovská. Drtivou většinu mezičasů zajela nejrychleji ze všech a do cíle dorazila s náskokem více než pěti minut. Závodilo se tak jen o další dvě medaile. Souboj byl dlouho velmi vyrovnaný a ve hře dlouho zůstávala většina startovního pole. Ze stříbra se nakonec radovala Romana Kubínová, pro bronzovou medaili si pak dojela zkušená Renata Paulíčková. Nejlepším dokladem výkonnostního rozdílu mezi vítězkou a zbytkem vyrovnaného ženského pelotonu je to, že do pětiminutového odstupu Martiny Tichovské od druhého místa se za druhou Romanou Kubínovou vešlo hned devět dalších závodnic, neboli téměř všechny zbývající startující ženy.

Po večerním vyhlašovacím ceremoniálu připravili organizátoři hudební večerní program se živou kapelou i reprodukovanou hudbou a příjemně zaplněný kemp si tak mohl plnými doušky užít jeden z posledních letních večerů.

Long kolem Sněžníku

Pro mistrovský long byl zvolen prostor poněkud vzdálenější od centra. Zimní název kopce uprostřed mapy sliboval ve třicetistupňovém horku možné osvěžení, avšak jediné závěje široko daleko byly k vidění na již zmiňovaném prašném staveništi dálnice cestou na start a sněhové určitě nebyly. Součet vzdáleností na start a z cíle byl přes dvanáct kilometrů, což bylo pro řadu kategorií více než je čekalo při závodě. Bylo však hezky, takže přesuny šlo pojmout výletně a třeba i se zastávkami na občerstvení v blízkých obcích. 

Kdo ale moc nevýletoval, byli závodníci v elitních kategoriích. Mistrák na longu je prestižní záležitost, takže vydatná snídaně, cestou na start pořádné rozjetí a pak už soustředění na závod v terénu, který oproti sobotě byl o něco členitější a také rozlehlejší. Charakter cest byl však podobný, takže buď pěkné rychlé asfaltky či šotoliny nebo na druhé straně drncání po kamenitých a kořenitých tečkách. Pěkných skutečně bikových lesních trailů bylo poskrovnu, jednou z výjimek byl svižný jednostopý sjezdík do Brlenky, který si někteří z eliťáků mohli užít hned dvakrát.

Do elitního mužského balíku oproti sobotě přibyl Vojtěch Ludvík a coby čerstvý mistr světa v téhle disciplíně byl pochopitelně jedním z horkých favoritů na vítězství. Na čtvrtou kontrolu však nevybral úplně optimální variantu postupu a tříminutový zásek už do konce závodu nestihl smazat. I přes tuhle chybu se však stále pohyboval na předních pozicích společně s Janem Haškem a Tomášem Kamarytem. Ještě před nimi však prakticky celý závod odjel další ze světových medailistů na longu Vojtěch Stránský. Jeho náskok postupně narostl až ke čtyřem minutám, takže ani drobné zaváhání před cílem nemohlo nic změnit na tom, že se stal jediným, kdo stlačil výsledný čas pod sto minut a po zásluze získal mistrovský titul. Na druhé místo se nakonec dokázal vrátit Vojtěch Ludvík, třetí dojel po výborném finiši Jan Hašek.

Pořadí v elitní kategorii žen na stupních vítězů okopírovalo předchozí den: 1. Martina Tichovská, 2. Romana Kubínová, 3. Renata Paulíčková. Vývoj závodu nepřinesl žádné zásadní zvraty, otázky v ženském závodním poli spíše směřují do budoucnosti. Dokáže se Martině v dohledné době někdo výkonnostně přiblížit? 

Závody v Opatovci proběhy v příjemném duchu, pořadatelům i partnerům závodu patří za odvedenou práci velký dík. Pokud byste se i vy chtěli o dojmy ze závodu podělit, můžete zanechat komentář zde v diskuzi nebo podrobnější zpětnou vazbu v ORISu.

Věříme, že v obdobně příjemném duchu proběhne i sezóna příští, v předběžné verzi kalendáře (odkaz v aktualitách) se můžete mrknout na to, co na nás čeká v roce 2024. Český pohár MTBO čeká totiž letos již jen jedna zastávka, tou bude finálový víkend v Kostelci nad Černými lesy. Přihlášky pro závěrečný sprint, middle i závod pětičlenných družstev končí již v úterý 19. září.

Před vyvrcholením ČP čeká na reprezentaci ještě finále poháru světového, to se odehraje 21.-23. září v horách nedaleko od italského Trenta.

Odkazy

• Výsledky MČR middle / MČR long
• Postupy Livelox: middle / long
• Zpětná vazba: middle / long
• Aktuální žebříček ČP MTBO