MTBO.cz
MTBO - mountain bike orienteering
Novinky Kalendář

Jak se závodilo na Mistrovství Evropy MTBO 2013 v Polsku

Jak se závodilo na Mistrovství Evropy MTBO 2013 v Polsku Minulý týden jsem se s reprezentací zúčastnil ME MTBO (orientační závody na horských kolech). ME bývá pořádáno ve dvouletém intervalu a já se na něj dostal teprve podruhé od roku 2007. Na dánský šampionát 2009 a ruský 2011 jsem se bohužel nepodíval, protože mě ve finální přípravě nakonec vždy skolila rýmička. Letos se, ale smůla otočila a ani forma, kterou jsem také piloval v rámci silničních časovek do vrchu v okolí Jablonce a Liberce, nebyla úplně zlá. Navíc se mi docela i dařilo v Českém poháru MTBO a víkend před odjezdem jsme dokonce s naším týmem SNS Smržovka konečně získali domácí titul ve štafetách a také jsem urval stříbro na MČR ve sprintu.
Jediné co nás v repre mančaftu trochu trápilo, byla po nedobré zkušenosti z loňského kola světového poháru v Polsku, očekávaná nízká pořadatelská úroveň, která se bohužel nakonec potvrdila.

Pondělní sprint, kde mě nechali přejet

Po dlouhé cestě Polskem, jsme v neděli dorazili do městečka Krasnobród a vydali se protočit nohy do lesa, kde byl připraven modelový trénink. Po tréninku jsme se ihned dozvěděli, že původně plánovaný sprint v historickém centru města Zamość byl změněn. Pořadatel totiž na poslední chvíli nedokázal uzavřít hlavní tah městem na Ukrajinu a tak IOF advisor tento závod v pátek zrušil. Pořadatelé tak postavili trať v okolí našeho kempu v prostoru a na mapě, která byla připravena na závěrečné sobotní smíšené štafety.

V pondělí ráno se budíme do prosluněného dne, chvíli bojujeme se všude přítomnými komáry a postupně se vydáváme dle našich časů startu do okolního lesa a zástavby města. Pro mne se stává osudným postup na devátou kontrolu, kdy volím objížděčku zprava po asfaltu za Francouzem Yoannem Garde, který startoval minutu přede mnou. Sprintuji ke křižovatce, kterou projíždí autobus a pozoruji pořadatele, který nijak nereaguje. V plné rychlosti se tedy snažím odbočit vlevo, kam nevidím, ale když vjedu do křižovatky, tak na mě útočí osobní auto. Zkouším úhybný manévr, auto dobržďuje, ale bohužel mě paní nakonec v nízké rychlosti trefuje na osu zadního kola. Následuje výbuch bezdušového pláště s následným prasknutím ráfku na úplně nových kolech. Takže nejen, že je po závodě, ale mám to i se škodou. Při střetu jsem se naštěstí kupodivu udržel na kole, takže se to obešlo bez zranění a naštěstí vydržel i rám a ostatní komponenty. Paní hystericky řve na pořadatele, který nedal vědět ani jí, ale bohužel ani mě.

Konec kola
„Konec kola" Autor: Olexandr Tsepurdey

V závodě se nejlépe z našich dařilo českolipskému Frantovi Bogarovi, který byl pátý. Vyhrál Jussi Laurila (FIN).

Fiasko ovšem zažívají také ženy. Jejich závod je totiž po protestu zrušen, pořadatel zapomněl označit v mapě zakázanou silnici, která nebyla hlídána pořadatelem. Navíc v závodě byla výhodná volba skrz branku, která byla pro polovinu startovního pole otevřená a pro zbytek zavřená.

Úterní middle, nevím kde sem nechal mozek

V úterý jsme se přesunuli autem cca 50 km severně k vesničce Majdan Sitaniecki. „Centrum" závodu se ani nedalo nazvat centrem. Způsobila to určitě jiná poloha startu a cíle. Nicméně i tak jsme si přišli jak na závodech někde před patnácti a více lety, protože centrum tvořilo asi šest parkovacích ploch ve vsi a jinak nic.
Při rozjíždění před startem, jsem se po včerejší „tragédii" dokázal i přes vedro hodně namotivovat. Ve startovním koridoru „tančím", aby mě nesežrali komáři. V postupu na první kontrolu se ale možná i díky přemotivovanosti bohužel ztrácím ve změti spadaných stromů, které jsou v mapě dokresleny fixou. Vybírám si paralelní cestu a obloukem přejíždím až na druhou kontrolu. Od ní se odpichuji a přijíždím na jedničku. Ve sjezdu a následném výjezdu lesem mimo cesty, což je povolené a oproti závodům u nás specifikum, se snažím smazat tří minutový zásek. Bohužel mě dojíždí Ruslan Gritsan (RUS), který startoval dvě minuty zamnou a poté taky Pekka Niemi (FIN). Vyvážím se za touto dvojicí a to již vjíždíme do části závodu, který je namotán v totální změti cestiček a hustníčků. Přestože jsme ve třech kazíme příjezd hned na první kontrolu této sekce a ani další postup není nijak jistý a tak tuto skupinu opouštím a vydávám se sám do téměř desetiminutového záseku, kdy si připadám ztracen jak malé dítě. Bohužel si s mapou v této části vůbec nerozumím a navíc je v terénu několik cestiček, které dokonce v mapě chybí. Závod dojíždím pouze na morál a značně znechucen vlastním mapovým výkonem.

Část závodu kde jsem se nejen já úplně zamotal
„Část závodu kde jsem se nejen já úplně zamotal"

Závod, ale nakonec pro naše barvy dopadl dobře a Jirka Hradil (SKOB Zlín) obsadil třetí místo a čtvrtým ho jistil Marek Pospíšek (Tesla Brno). Vítězí Valeriy Glukhov (RUS).

Středeční štafety aneb doba bronzová pokračuje

Budíme se do dalšího slunného dne s těžkým úkolem obhajoby evropského titulu z Ruska, který vyjela štafeta ve složení Radek Laciga, Marek Pospíšek, Jirka Hradil v roce 2011. Ráno si odbýváme již každodenní rutinu, nakládáme nářadí a náhradní kola do auta a v rámci před závodního rozjetí se přesouváme na kolech do necelých 10 km vzdálené vesničky Brodki. Centrum závodů pod místní sjezdovkou již připomíná opravdové závody, tak jak je běžně známe například z našeho poháru MTBO. Prohlížíme si předávací a dojezdový koridor, diváckou kontrolu a sledujeme start prvních úseků.

Starty míváme výborné a tak se hned v úvodním náročném výjezdu sjezdovkou obě naše štafety zastoupené v první štafetě Frantou Bogarem (OK Bor) a ve druhé Martinem Ševčíkem (Tesla Brno) pohybují na čele pelotonu. Ženy startují pět minut po mužích a po nich jsou na řadě juniorské kategorie.

Franta Bogar a Martin Ševčík ve výjezdu sjezdovkou
„Franta Bogar a Martin Ševčík ve výjezdu sjezdovkou" Autor: CykloDres.cz

Ale to je již nejvyšší čas se rozjet a dostat se ještě trochu do tempa před mým úsekem. Na divácké kontrole, která je asi tři minuty od předávky se objevuje Rusko-finská dvojice a se dvou minutovým odstupem moje štafeta následovaná českou jedničkou a týmem Francie.

Toto pořadí zůstává i na předávce, takže beru mapu a při výjezdu se jí snažím srovnat v mapníku na řidítkách. Mapa není vytištěna na papíře, ale na vodovzdorném umělohmotném materiálu, takže je s ní o něco těžší manipulace než obvykle. Během prvních dvou kontrol spolupracujeme s Márou Pospíškem, pak se ale dělíme a já se snažím o co největší tempo na dlouhé rovinaté cestě během které v maximální soustředěnosti plánuji další postupy. V následném docela dlouhém prudkém výjezdu se nutím jet na maximální bolest. V polovině závodu předjíždím Ruslana Gritsana (RUS) a chvíli jedeme společně, abychom se v dalším velmi náročném stoupání nejdřív rozdělili a pak setkali před kontrolou na vrcholu stoupání. Tam bohužel o něco přejíždím správnou odbočku a tak se rus dostává přede mne. Další postup sjíždíme po deštích rozbitou cestou, kterou jsem předtím stoupal a tak jedu na hraně rizika, což se mi málem nevyplácí a jen těsně zpomaluji před vymletým rygolem a ramenem lízám strom. Jsem bez pádu pod kopcem a s Ruslanem v kontaktu. Po té se opět dělíme, kdy Ruslan objíždí a já volím zkrácení lesem, které se mi bohužel nevyplácí. Následuje divácká kontrola nahoře na sjezdovce, která je v obležení povzbuzujících, kteří mě ženou do vysokého tempa. Následuje závěrečný velmi rychlý sjezd a předávka na průběžném třetím místě se 40ti sekundovým mankem na štafetu Ruska, ale se čtyřminutovým náskokem na Máru Pospíška z naší jedničky a ostatní štafety.

Vojta Stránský (Sokol Kralupy) na třetím úseku ještě na trati bojuje s Antonem Foliforovem o stříbro, ale nakonec zůstáváme o minutu a půl v bronzu, který přidávám broznové sbírky k medailím z middle tratí ME Itálie 2007, SP Česko Řitka 2013 a MS Maďarsko 2013. Vítězem se stává suverénní štafeta Finska (Pekka Niemi, Samuli Saarela, Jussi Laurila), která nám naložila necelých pět minut.

Ženy také obhajovaly zlato z ME Ruska, bohužel po chybě Martinky na prvním úseku se jim závod vůbec nevydařil. Radost nám, ale dělají juniorky titulem a junioři stříbrem, přičemž se na těchto skvělých výsledcích podíleli věkem ještě dorostenci Verča, Michal a Maty. Po dojezdu tedy lehce slavíme, protože ve čtvrtek máme volný den.

Kde jsou Češi? ...šli na pivo (c:
„Kde jsou Češi? ...šli na pivo (c:" Autor: CykloDres.cz

Čtvrteční „volný den"

O volném dni není dobré být zcela bez pohybu a tak jdeme na hodinku na kolo a dáváme několik intenzivnějších intervalů, abychom byli připraveni na páteční long. Po té ještě fandíme ženám, které nemají volno a jedou opakovaný sprint. Nejlepší z našich je Renata Paulíčková (OK Jihlava), která si oproti pondělku o místo pohoršila a je sedmá.

Páteční hromaďák

V pátek nás čeká Long a hromadný start. Ve velkém vedru a dusnu se řadíme na fotbalovém hřišti. Pořadatelé v posledních minutách ještě vznáší trochu chaos, když mají jiná čísla na mapě než máme my čísla startovní. Pro jistotu bereme pořadateli „konverzní tabulku" a kontrolujeme jestli opravdu máme své mapy. A už je tu start. Aby ze závodu nebylo úplné cross country, jede se trať na dva okruhy a je takzvaně farstovaná, což znamená, že některé kontroly jsou shodné pro oba okruhy a okruh je tak rozdělen na další části. Spojením těchto částí v různém pořadí vznikne více kombinací, ale všichni nakonec absolvují celou trať. Dělením případných skupinek dle variant se přeci jen musí závodníci věnovat orientaci a nemohou celý závod pouze tupě odviset.

Během závodu zjišťuji, že mi to nejspíš kvůli vedru a předchozímu programu vůbec nechce jet a musím se neskutečně přemlouvat do tempa. Zjišťuji také, že mám zcela shodnou variantu jako Jirka se kterým se sjíždím až před koncem prvního okruhu u sjezdu velmi prudké downhillové trati a zbytek závodu absolvujeme téměř celý společně. V polovině druhého okruhu se dostáváme do části, která vůbec nesedí s mapou. Po těžbě je v lese mnohem více cest a tak sjíždíme velmi dlouhý úsek lesem přímo mezi stromy přes volné klacky a trochu se bojím, abych nějaký nenamotal do přehazovačky. Pod sjezdem se s Jirkou opět potkáváme, navíc se k nám ještě přidává Franta a tvoříme spolupracující trojici na několik následujících postupů. V táhlém výjezdu po panelce docela svižně míjíme švýcarského matadora Beata Okle, který to pak popisuje Italům u večeře (c: Na uzlové kontrole v závěru se k nám ještě připojuje Vojta s Antonem, kteří měli úplně jinou farstu a tak je vidět, že varianty byly vyrovnané. Následuje sjezd do údolí, kde se tato skupina rozpadá a já s Vojtou volím na jistotu o něco delší cestu po východní straně potoka, kterou jsem znal z prvního okruhu. Bohužel zjišťujeme, že bylo nakonec výhodnější jet po západním břehu, přejet lesem a překonat potok. Po sjezdu zůstávám tedy za Vojtou a přemýšlím, že bude dobré razit předposlední kontrolu před ním. Ve chvilce kdy Vojta trochu polevuje tempo, se ho snažím na úzké pěšině předjet, ale ve chvíli kdy oba sprintujeme vedle sebe si škrtáme řidítky, náhle přichází odbočka a já raději vypouštím, protože by bylo zbytečné se tam společně vyválet a nechat se předjet někým dalším. O to víc mě mrzí, že sem závěrečný atak uspěchal a nenechal si ho na širokou cestu, která hned následovala. Kontroluji záda a již v poklidu dojíždím nejhůř z původní české čtveřice. V cíli se dozvídáme, že zvítězil Jussi Laurila (FIN), druhý byl Valeriy Glukhov (RUS) a Jirka přidal ke svému bronzu z middle další z longu. Franta byl pátý, Vojta se ještě šestým místem vešel na velkou bednu a já jsem sedmý, čímž krásně dominujeme první desítce a plníme nominační kritéria pro srpnové MS do Estonska. Daň za ježdění lesem si bohužel vybírá Martin, který ten den od startu vypadal z nás nejsilněji a který kvůli klackům namotal přehazovačku čímž pro něj závod skončil.

Sobotní „experimentové" mixované sprintové štafety

V sobotu se jedou smíšené sprintové štafety, což je zcela nový formát závodu. Každý stát má pouze jednu štafetu, takže je nominován pouze jeden muž a jedna žena. Reprezentační trenér nakonec pro tento závod volí Renatu Paulíčkovou s Frantou Bogarem a ostatní se dostáváme do pozice fanoušků a fotografů. V závodě startují ženy, pak se na svůj úsek podívají muži, aby předali zpět ženám a ty potom ještě jednou „svým" mužům. Závod opanuje finská dvojice Marika Hara a Jussi Laurila, naši končí pátí.

Kauč Jirka Vraný projíždí předávkový úsek se svými svěřenci
„Kauč Jirka Vraný projíždí předávkový úsek se svými svěřenci" Autor: CykloDres.cz

Ihned po závodě se balíme, vynecháváme večerní rozlučkový banket a vyrážíme na třináctihodinový rozvoz reprezentantů po naší domovině.

Honza Svoboda, SNS Smržovka

| přečteno 2502x | Bikeři a bikerky | Honza -mAk- Svoboda
Související články: ME 2013 Polsko

Komentáře článku

Napsat nový komentář
Honza -mAk- Svoboda |
vysvětlení
sepsáno tak trochu sebestředně a sucharsky pro lokální tiskoviny... snad budou o-bikeři shovívaví (c:
Jan -Kouřa- Kouřimský |
Vůbec ne sucharsky. mAku, tohle je přesně ten typ článku, který tady na mtbo.cz chyběj! Živé, čtivé, zajímavé! Původní reportáž z vlastního pohledu není sebestředná a jestli jó, tak všechno co píšu já je sebestředné :)  A jestli teda píšu sebestředně, tak to rozhodně sebestředně nemyslím :)
Loading...
Český pohár MTBO podporují
HAVEN, Slime, Joe´s, FOSS, Gipiemme, Recon, CamOne, Airhole, Jetblack Sporticus, potřeby pro orientační běh a MTBO
MIRY, mapník, mapníky, mapholders, mapholder, mapboards, mapboard, map, cardholder, portamapas, MTBO, MTB, mountain bike orienteerin, ski orienteering, ski-o Cyklo slevy, výprodeje - BIKEMAT.cz Astera, s.r.o. - zakázková výroba uměleckého skla, skleněné trofeje, ocenění a dárky, design, life style, art deco ForRide.cz, vše pro jízdu na kole, cyklo e-shop Horská kola | Vybavení pro sport, outdoor a zahradu | Give.cz Mapník pro MTBO AutoPilot