Po čtyřech závodních víkendech, kdy jsme po lesích jezdili za téměř tropických teplot, se příroda rozhodla, že nám dá okusit i něco jiného ze svého repertoáru. Chvíli mi trvalo, než jsem v sobotu ráno ve skříni vylovil teplejší sortiment, ale protože se startuje až ve dvě, v klidu stíhám ještě domácí oběd a vyrážím do Hamru.

Je mi trochu divné, že kolo nakládám v tričku a na nebi nevidím ani mráček, protože už od úterka meteo předpověď vyhrožuje zimou, větrem a deštěm. Naše město leží ale ve srážkovém stínu, takže teprve někde za Mělníkem se venkovní realita začíná podobat obrázkům na displeji s předpovědí. Mrholí, trochu fouká a teplo rozhodně není. Na sníh to sice nevypadá, ale je tak asi o patnáct stupňů míň než při čtvrteční vyjížďce.

Na shromaždišti to je poněkud ospalé, protože většina se snaží nachytat poslední zbytky tepla a sucha uvnitř chatek či vozidel, a tak venku potkávám spíš děti, které jsou evidentně otužilejší než ostatní závodníci.

Middle

Na start middlu je to asi deset minut po cyklostezce, kterou místním upřímně závidím. Na bika to není úplně ideální, ale silnička, kolce nebo inliny se tu dají prohánět luxusně. Chladné vlhko leze rychle do bot i rukavic, proto jsem rád, že jdu do koridoru prakticky hned.

První dvě kontroly jsou spíš na rozkoukání v mapě, na trojku si špatně čtu odbočky, tak se musím vracet. Někde u čtvrté kontroly mne o dvě minuty dojíždí Jarda Rygl, což není nijak překvapivé, překvapuje mne až to, že o čtyři kontroly dál mne předjíždí znovu. Nejspíš nečetl předchozí článek a zkoumal zblízka jámy v bývalém dolu. Tam se sice mohlo jezdit kudykoli, ale jenom někde to doopravdy jelo. Následuje delší přesun do západní části mapy, na některých křižovatkách se objevují první písečné duny a je potřeba řídit s citem. Písek se nachází téměřna všech cestách, ale není zatím moc mokrý, tak se na kolo ani moc nelepí. V mapě taky není moc co řešit, takže se dá valit naplno. Na devatenáctku se nechávám napálit, když volím postup po silnici, který je však podstatně delší a členitější než tečkočárka lesem. Poslední tři kontroly jsou na rychlých cestách, kde se už snad ztratit nemůžu, takže plnou parou do cíle. Tam pochválím Albertovi stavbu a jdu do tepla analyzovat výkony. Middle pěkně odsýpal, první půlka se mi zdála možná o něco těžší než ta druhá, i když největší chybu jsem udělal až ke konci. Celkově byl závod spíše lehčí, i proto si někteří experti na startu uměle zvyšovali obtížnost mapy různými fintami 

Co do výsledků, k žádnému překvapení nedošlo. Martina Tichovská mezi elitními ženami a Kryštof Bogar v pánské elitě přesvědčili všechny o svých kvalitách a přesvědčivě zvítězili. Velmi dobrou formu z minulého závodu potvrdil druhým místem Martin Ševčík, třetí dojel mezi muži Honza Svoboda. Ženská elita byla za Martinou velmi vyrovnaná, middlové stříbro si vyjela Renata Paulíčková, třetí skončila Marie Hrdinová.

Spousta dětí na startu

Z celé výsledkové listiny mi největší radost udělal přehled kategorie WM11, přehled borců v cíli totiž čítá 34 jmen! Společně se čtrnáctkami je to celkem 62 startujících dětí. Letošní letní MTBO Kids Camp je rovněž nabitý k prasknutí, což dává naději, že bychom brzy mohli začít stavět i početnější dorosteneckou reprezentaci 

Vyhlášení výsledků mělo spád, je vůbec nutno ocenit profi výkon moderátora během celého víkendu. Vzhledem k počasí se dost lidí vytratilo na večer někam do sucha a tepla, shromaždiště bylo ale často poloprázdné i díky tomu, že zde nebyly žádné zdroje jídla bylo potřeba pro něj někam dojít či dojet.

Skřípeme zuby

Nedělní klasika slibovala dlouhé postupy a mnoho písečného dobrodružství. To první se vyplnílo, z toho druhého bylo nakonec spíš utrpení. Dlouho nepamatuji závod, kde by tolik závodníků vzdalo nebo ani nenastoupilo do závodu. Vytrvalý deštík namočil podložku natolik, že zrnka písku už nestíhala z bicyklů opadávat a tak už cestou na první kontrolu měli všichni ke šlapání slušnou akustickou kulisu v podobném ladění jako tohle: https://www.youtube.com/watch?v=ER5bO56v0bw

Mně kolo vydrželo fungovat asi dvacet minut. Poté, co jsem na druhou kontrolu dojel na dva zbývající funkční převody, jsem závod zabalil a šel na borůvky. Cestou zpět do kempu potkávám ještě pár dalších závodníků s fialovými prsty, což mi trochu zvedá náladu a jdu sledovat vývoj situace v cíli. Přijíždějící jsou dříve slyšet než vidět, materiál dostal v tomhle závodě dost zabrat a prodejci cyklokomponent budou mít určitě před dovolenou slušné tržby.

V lese však byli i tací, kteří jsou pískuodolní a tohle počasí jim evidentně vyhovuje. K takovým patří i Martina Tichovská, která zbytku ženského elitního pole ujela téměř o devět minut a v cíli vypadala veselá a spokojená jak po relaxační projižďce. Mezi muži to v elitě bylo o dost zajímavější. V podstatě nebyli žádní dva závodníci, kteří by jeli stejné volby, výjimkou nebylo ani to, že se postupy na stejnou kontrolu potkávaly v protisměru. Od prvních kontrol probíhal o čelo závodu virtuální souboj mezi trojicí Svoboda – Ševčík - Laciga. Zejména na prvních dvou místech to bylo těsné až do konce, mAk nakonec dokázal o necelou minutu před Parim prvenství udržet. Kládin dojel třetí a byl se svým výkonem také vcelku spokojen. Sobotní vítěz Kryštof Bogar v neděli asi nezvolil nejlepší varianty a zaostal za vítězem na pátém místě o necelých 7 minut.

Pro dokreslení zajímavosti závodu doporučuji zkouknout GPS tracking na mtbo.eu

Sláva vítězům, díky partnerům a sponzorům

Celkově se v průběhu víkendu velmi dařilo mAkovi - 3. a 1. místo a Parimu - 2x 2. místo. V dámách pokračuje nadvláda královny Martiny, která si v sobotu i v neděli zajistila vítězství s luxusním náskokem. Za ní již bylo pole vyrovnanější, dvakrát na bedně byla Maruška Hrdinová a dál se o stupně podělily René Paulíčková a Štěpánka Staňková.

Počasí si nevybíráme, 14°C není na tuhle dobu žádné vedro, ale něco vydržíme. Podle ohlasů závodníků byla mapa velmi slušná, i přes značnou rozlohu a členitost prostoru revize proběhla kompletně a úspěšně.

Na místě se byl několikrát podívat starosta obce Hamr na Jezeře p. Milan Dvořák, který nemalou měrou přispěl k uskutečnění akce a závod hodnotil velmi pozitivně. Cituji:“… ve srovnání s těma běhačema, co tu měli pětidenní před pár lety a co se chovali občas jak zvířata, jste vy kolisti úplně v pohodě" :-)

Velké díky samozřejmě patří sponzorům, díky nimž závodníci například netrpěli žízní nebo se zasloužili o ocenění vítězů. Specíální dík pak patří Honzovi Hatašovi - Amulet bikes, který věnoval nádhernou hlavní cenu pro nedělní závod v podobě nového, lehkého a svítivě oranžového cool rámu 29Big Jose!.

Jak to bylo s tím (ne)fikáním?

Před závodem byl některými závodníky diskutován zákaz vstupu do lesa. Možná tedy stručné vysvětlení z úst ředitele závodu Jirky Putíka: „Zákaz přebíhání nebyl vydán z libovůle pořadatelů, těm je veskrze jedno, kde si ten šaltr ulomíte. Jedná se o plnění dohody se správcem lesa, díky jehož benevolenci jste se v dané lokalitě pohybovali. Proto byly v mapě i ty šrafované out-of-bounds areas, bez kterých by se stavitelům žilo a stavělo rozhodně lépe. Není vždy lehké vyvážit zájmy ochrany přírody, lesního hospodářství a podobně s nějakou partou týpků, kteří chtějí po lese jezdit na kole. Snažili jsme se to ale postavit tak, aby přebíhání nebylo nutné ani výhodné v postupech. Tak díky za pochopení a vlastně díky všem za účast!“

Kde budeme bloudit v létě?

Letošní sezóna MTBO se překulila do druhé poloviny, následuje prázdninová reprezentační a zahraniční šňůra. Aktuálně máme výpravu juniorů, dospělých a veteránů na ME MTBO a veteránském MS, v červenci budeme mít v Maďarsku i tři závody Českého poháru. Srpen pak nabídne dramatické souboje na MS MTBO v Rakousku a neméně akční dobrodružství našich nadějí na MTBO Kids Campu, který proběhne na Rakovnicku. Po prázdninách se pak těšte na další trojzávod, v režii Sporticusu a s bezkontaktním ražením se bude jezdit kolem Heřmanova Městce.

Odkazy

• výsledky middle/long
• postupy middle/long
• web závodu
• foto VLI (bude doplňováno)
• foto Pavel Štáfek