Letní pohoda

Formát víkendového trojzávodu je v našich končinách stále oblíbenější, tentokrát jsme do Heřmanova Městce přijeli na tři individuální závody v pořadí middle - sprint - long. Výjimkou byly nejmenší děti, které měly závody pouze dva a zbylo jim tudíž mnohem víc času na koupací a další radovánky v příjemném kempu Konopáč s dobře fungujícím stravovacím i hygienickým zázemím.

Middle

V pátek k večeru se přes republiku přehnaly hodně silné bouřky, v lese tedy v sobotu dopoledne rozhodně sucho nebylo. To jsem si ověřil hned na postupu z jedničky, když kolo zahučelo do louže až po náby. Vzhledem k tomu, že preferuji koupele bez bicyklu, v dalších postupech jsem volil raději postupy po lepších cestách, pokud nějaká taková možnost byla. Voleb postupů se ale nabízelo spíše poskrovnu, nejčastější otázka v hlavě tak byla "přeběhnout nebo objet?"

Mnoha závodníkům řešení téhle otázky trochu zamotala asi nejzásadnější technická novinka letošní sezóny: na závodech byly poprvé v ČR použity krabičky SI AIR+ s dosahem do dvou metrů. Úplná novinka v našem MTBO to ale nebyla: poprvé se závod ČP jel na krabičkách bez razících otvorů už v červnu 2019, ovšem bylo to na rakouském území. Obrovskou výhodou tohoto řešení je, že se u kontrol netvoří kolony závodníků a při průjezdu nemusíte ani příliš zpomalovat. Naopak drobná nevýhoda je, že vás nic nenutí se na kontrolu zblízka podívat a zkontrolovat kód, z čehož mohou pochopitelně pramenit závodnické chyby. Těch bylo v tomhle middlu víc než dost a paradoxně úplně nejvíc jich bylo tam, kde by to málokdo čekal: Z početné skupinky těch, kdo v pánské elitě orazili špatnou sběrku, jela nadpoloviční většina v reprezentačním dresu!

Ač nereprezentant, zmastil jsem tuhle kontrolu taky. Za jízdy mi to bylo z mapy úplně jasný a to, že v tom uzlu těch cest bylo o něco víc, jsem zjistil až v cíli. Situace byla po závodě dlouho diskutována. Chyby by při pozorném čtení mapy zřejmě nenastaly, nicméně přítomnost dvou kontrol v jednom kolečku je obzvlášť při používání dlouhého rozsahu krabiček velmi záludná.

V pánské elitě stáli na bedně všichni, kdo stlačili výsledný čas pod hodinu, nejrychlejší byl Luca Dallavalle (ITA), druhý dojel Vojtěch Stránský a třetí Lukáš Chmelař. Mezi ženami potvrdila výbornou formu Veronika Kubínová, která zvítězila před Martinou Tichovskou a Markétou Drobníkovou.

Sprint aneb nechtěná procházka bikeparkem

To, že jsme kvůli epidemii nemohli do zámeckého parku v Heřmanově Městci, se ukázalo jako zcela nepodstatné. O výsledku se rozhodovalo zcela jinde a na podstatně menším prostoru než je zahrádka kteréhokoli místního knížepána. Přesněji tato rozhodující místa byla dvě. První těsně před mapovým startem, kdy závodníci v plné rychlosti a z kopce vjížděli do zatáčky plné kluzkého bláta a mnozí tak končili ve vlhké lázni ještě před prvním lampionem.

No a druhé osudné místo byl místní bikepark. Tedy bývalý bikepark, jelikož skoky, lavice a klopenky už nějakou dobu žádnou údržby nepoznaly. Je možné, že duše ztracených budovatelů tohoto areálu tam někde stále bloudí, jelikož to, co se v prostoru několika stovek čtverečních metrů dělo při závodě bylo neuvěřitelné. Zatímco prvních čtrnáct kontrol elita projela téměř bez mrknutí do mapy, pak to začalo: malinkatý ostrůvek oranžové sjízdné oblasti se stal vyhledávanou turistickou atrakcí. Zpocení poutníci s bicykly na zádech čile pobíhali sem a tam a hlasitě vyvolávali tajemé číslo čtyřicet šest. Někteří tímhle voláním a pobíháním trávili dlouhé minuty a teprve když se jim dostalo pomoci v podobě božího hlasu či jiného vidění, opouštěli čtyřicet šestku s blaženým úsměvem na tváři...

Většina startovního pole totiž pochopila pokyny tak, že to, co je vlese vybudováno jako umělá překážka či klopenka, je součástí oranžově kreslené plochy. Bohužel nás z tohoto omylu vyvedl až mapař někdy před půlnocí, takže rozumnou dobu strávenou hledáním kontroly 46 mají ve výsledcích pouze ti, kdo zvolili pravou variantu postupu. Kdo jel zleva a bez buzoly, neměl šanci kontrolu potkat.

Večerní vyhlašování výsledků mistrovských kategorií uvedla živě odzpívaná státní hymna a dlužno říct, že divácká kulisa u stupňů vítězů byla příjemně početná, všem oceněným se dostalo zaslouženého potlesku. V elitních kategoriích si mistrovská zlata vybojovali Veronika Kubínová (2. R. Kubínová, 3. Musilová) a Vojtěch Ludvík (2. Svoboda, 3. Hradil)

Long

Nedělní long odstartoval do krásného slunečného dne a bylo to pěkné poježdění po blízkých kopcích a údolích. Většina silnic v prostoru byla v mapě zazmijována, takže bylo potřeba volit z hůře sjízdných variant. I těch bylo na výběr poměrně dost. Elitní tratě navíc dokonale využívaly maximální možné převýšení v prostoru a zejména na kopečku u Míčova bylo kolem poledne pěkně rušno. 

Skvělou formu potvrdil Vojta Ludvík, který s přehledem vyhrál před Lucou Dallavalle a Lukášem Chmelařem. Veronika Kubínová si nenechala ujít šanci na víkendový triple a nechala za sebou celé startovní pole eliťaček včetně druhé Martiny Tichovské a třetí Mariny Reiner.

Závody měly velmi příjemnou a pohodovou letní atmosféru, užili si to snad úplně všichni. V průběhu večera jsem několikrát zaslechl diskuze že tyhle prázdninové víkendy nejsou až tak špatné a mít alespoň jeden srpnový víkend v termínovce pravidelně by nemuselo být na škodu.

Vaše názory na tuhle i další diskutované otázky rádi uvidíme v diskuzi či uslyšíme na dalších závodech. V září nás jako první čeká ve skalách kolem Tisé pořadatelský tým děčínského oddílu.

Odkazy

• Výsledky: middle / sprint / long
• Postupy: middle / sprint / long
• Fotogalerie - dětský závod a vyhlášení sobota, dětský závod a vyhlášení neděle (Pavel Štáfek, Katu Svobodová)
• Fotogalerie Martin Štěňha - Sprint / Middle / Long
• Fotogalerie Honza Bednařík - přejezdy silnice